12.09.2007 18:51:04
Docela dávno jsem se rozhodla, že bych kvůli francouzštině chtěla někam odjet... Program Sokrates/Erasmus k tomu přímo vybízel, a tak jsem se loni snažila zařídit pobyt v Paříži... Leč ukázalo se, že jsou Francouzi dosti pomalí, a i když slíbili všechno možné, smlouvu, kterou bylo nutné podepsat do 31.12.2006 oběma stranami, poslat do Prahy nedokázali.
Vzhledem k tomu, že jsem už tímto zařizováním strávila poměrně dost času, nenechala jsem se jen tak odbýt a řešila další možnosti... Do Montpelier se mi moc nechtělo (po pár zkušenostech lidí, kteří tam studovali), takže další možnost padla na Švýcarsko – Lausanne, s kterým má katedra botaniky též smlouvu podepsánu.
Se Švýcary to šlo o hodně rychleji (což mě mile překvapilo) – pár mailů s vedením školy, s lidmi z laborky, a pak už bylo na mně, abych vyplnila všemožné papíry, sehnala potřebné podpisy v pravý čas... (upřímně, na další takové „úřadování“ se fakt netěším, ti, kteří se mnou byť jen malou část absolvovali, myslím, potvrdí...) A kdo se na Erasmus chystáte, připravte si pevné nervy hlavně na lítání u nás (pokud nejedete do Francie :))
Každopádně vše dobře dopadlo (až na nesehnané ubytování – na kolejích pořád tvrdili, že mají plno, a s byty to jde z Čech špatně, protože se musíte dohodnout alespoň na návštěvu). Byť škola začíná 18.9. (17.9. mají svátek, komu je divné, že to je úterý:), uvítací týden pro nové studenty začínal 10.9., a tak jsem si koupila jízdenku Praha - Lausanne od Student Agency na 9.9.2007 23:55 ...
12.09.2007 18:52:15
Do Lausanne jsem měla přijet ve 14:20, ale už ve 14h jsem byla na místě. Kromě skoro uvařené Magnesie byla cesta v pohodě, jen jsem nemohla usnout...
Zavolal mi Olivier (můj X-change partner), který pro mě posléze dojel autem a odvezl dom ke Kalvinovi (Australan, narozen v Honkongu:), kde mě nechal (a od té doby jsem ho zatím neviděla).
S Kalvinem jsme chvíli pokecali (francouzsko-anglicky:) a vymýšleli, kam kdy půjdem. (Je tu taky na výměně, ale už 6 měsíců, takže si vzal na starost další studenty...).
Usoudila jsem, že bude nejlepší dojít na správu kolejí, zda opravdu nemají volný pokoj. ... a měli:)... Shodou okolností na koleji nejblíže škole, taky je nejnovější, takže tu prý všicí chtějí bydlet. Ofotili si atestaci, a že mám přijít v úterý. (neměla jsem s sebou dost peněz na zaplacení zálohy... a kartou se platit nedalo)
Pak jsme se vydali do města. Mají to tu pěkné, výhledy na jezero a hory opravdu stojí za to...
Docela mě překvapilo, že tu téměř nikdo nechodí v sandálech, za to dost lidí má na nohou vietnamské tenisky (takové ty černé s gumovou špičkou a podrážkami;)
Autobusy jsou dvoudílné, metro jezdí hlavně po povrchu... na každé zastávce je automat, některé nevrací drobné... Ještě jsem úplně nepronikla do systému pásem, ale 1 jízda v 1 pásmu stojí 2,40 CHF, celodenní jízdenka 7 CHF, což se značně vyplatí, jen by to člověk musel vědět předem:)... Za chvíli si jdu koupit „tramvajenku“ (41 CHF/ měsíc).
V rámci procházky jsme byli na kafi, páč měl Kalvin hlad:), taky koupit francouzský výkladový slovník ve FNACu (kdo nezná – velký obchoďák s knížkami, CD, DVD, videokazetami...)
Kolem 20h přišli dom ještě 2 lidičkové – Nizozemec (taky Erasmák) a Sophie (Švýcarka, která má v rámci X-change programu všechny Erasmáky na starosti).
Povečeřeli jsme, pokecali (všem se děsně líbí Praha:), byla jsem ujištěna, že i když moc nepiju, tak se to tu rychle změní...
Sophie pak odešla, s klukama jsme koukli na nějaké fotky, prohodili zážitky z prvních dnů a francouzštiny v Lausanne... A kolem 1h šli spát :)
12.09.2007 19:44:41
Ráno jsme se vypravili na univerzitu za Marii Vélasco, která má na starosti Erasmáky po té oficiální stránce, jenže zrovna v úterý má úřední hodiny až odpoledne... Takže mi byla alespoň ukázána škola. Je moc pěkná, ale spíš, než ji popisovat, ji časem vyfotím.
Pak měl Kalvin sraz s Claire (na výměně z USA), by jí pomohl zařídit administrativní věci, čehož jsem využila a aspoň částečně vždy formuláře vyplnila (pro odevzdání je nutná švýcarská adresa).
Jelikož v Lausanne hrají na polední pauzy, stačili jsme se v rámci jedné najíst v takové pěkné „restauraci“. Od nás to neznám, ale je pravda, že moc často někam nechodím – člověk si na talíř (různě velký) nabere zeleniny, kolik se mu jí tam vejde, u jiných pultíků si může vzít něco teplého, bagety, chleba, zákusky, pití... kupodivu to ani není drahé... voda je zadarmo pro všechny:)
Další zážitek byl s vybíráním peněz z automatů – trvá to děsně dlouho (navíc, když jsem zkoušela dvě karty). Varování – pokud máte v Čechách nastavené limity na výběr, upravte si je před odjezdem... Upřímně mě to nenapadlo, resp. mě nenapadlo, že budu potřebovat na začátku tolik peněz v hotovosti...
Na správě kolejí jsem zas vyplnila a podepsala hromadu papírů, vysvětlila paní, co znamená „ě“ :), a pak šla znovu na univerzitu. V areálu mají banku, kde jsem si musela založit účet. Šlo to rychle a slečna byla moc milá, jen strašně mlela;)
Pak jsem konečně dorazila za Marií V., dostala studentskou kartu a, pro změnu, spoustu dalších papírů...
Nastalo stěhování. Od Kalvina jsem nepochopila, že nemáme moc času, takže jsem byla děsně v klidu... Až pak přišel s tím, že je 17:10 a oni tam jsou do 17:30. (Abyste rozuměli, mají jednu centrální budovu, kde se podepisují smlouvy, ale klíče dostanete na dané koleji a musíte si předem domluvit, kdy přijdete). Jak se ukázalo za chvíli, měli do 18... paní mi všechno vysvětlila, ukázala...
Na pokoji jsem sama (fotky na rajceti), ale v „bytě“ jsou 4 pokoje, společný „obývák“, kuchyň a dvě koupelny. Žádného spolubydlícího jsem neviděla, ani nevím, jestli tu už nějaký je...
Nechala jsem tu tedy věci a šla vyprovodit Kalvina. Vzali jsme to přes nákup, kde jsem zjistila, že nejlevnější jídlo je tu čokoláda:); teda jak která, ale za 0,45 CHF (= zhruba 7 Kč) v pohodě...
No, a pak už jsem se vrátila na kolej... problém je trochu se švýcarskými zásuvkami, páč třebas noťas tu nezapojím.
Taky jsem si neuvědomila, že tu nejsou peřiny.. až když jsem je chtěla povlíct. Ještě, že mám spacák:) S nádobím to též není nijak slavné... prostě uvidim...:)
12.09.2007 20:56:20
Dnešek byl takový rozlítaný den. Hlavně jsem byla na všechno sama, takže jsem se nevyhnula dlouhému zírání do mapy... Zařídila jsem si legitku, pán za přepážkou zas chválil Prahu, že tam byl na víkend... :) Zajímalo by mě, jestli tu existuje něco jako revizoři... kromě pánů stojících u nových automatů na lístky a radících bezradným lidem jsem nikoho takového nepotkala... je taky pravda, že jsem se nepokoušela jet na černo, byť by to zřejmě nebyl problém (to neberte jako navádění:))
Na poště jsem zaplatila nájem za září... žádné dlouhé fronty, žádné poplatky za složenky... jediná nevýhoda, že berou jen švýcarské karty... a na tu si musím ještě počkat...
Pak jsem šla sehnat redukci, bych mohla oživit téměř umřelý notebook... kupodivu napoprvé:). Ve stejném obchoďáku jsem si koupila ještě mazací nůž, hrneček (kód začínal 859...:) a utěrku. S ostatními věcmi hodlám počkat na spolubydlící, třebas něco přivezou...
Pak mé kroky směřovaly ke zdravotní pojišťovně, kde člověk musí předložit evropskou kartičku pojištěnce... Pěkně jsem se prošla, zjistila jsem, že mírně zbytečně, ale na mapě holt není vyznačené, kam které schody vedou... a až dolů většinou vidět není... Ale co, bylo pěkně... Když jsem došla na správnou adresu, milá slečna mi řekla, že 12.-14.9. mají zavřeno a hlavně, že se stěhují.. dala mi papír s novou adresou a ať tam dojdu po 18.9...
Prokličkovala jsem městem zase zpět na hlavní dopravní křižovatku (St-Francois) a vydala se busem č.2 na Bourdonnette, dál pak metrem na Cerisaie, kde jsem vystoupila a podle mapy se snažila najít policejní stanici v Chevannes (čtvrť Lausanne), kde bych se nahlásila... Když jsem tam došla, zjistila jsem, že i když se ulice, kde momentálně bydlím, jmenuje Route de Chevannes, je to mezní ulice mezi Chevannes a Lausanne... a já se musím nahlásit jinde... tož jsem se pěkně projela...
Další postřeh – když si myslíte, že vám píská v uchu, pravděpodobně stojíte na přechodu, kde se zrovna rozsvítil zelený panáček... A přechody jsou žluté:)
Abych nezapomněla, kdybyste mi někdo chtěl psát (nebo si najít, kde bydlím), adresa je:
Route de ChevAnnes 44/3014
1007 Lausanne
13.09.2007 21:52:25
Den připomínající úvodní soustředění na fakultě „v kostce“... :)
Uvítání rektorem (po tom, co řekl, že jsme tu také kvůli francouzštině, do ní plynule přešel; z angličtiny), představení „studentského sdružení“ (Fédération des Associations d’Étudiants – FAE), X-change programu, výuky frániny, film o univerzitě...
Pak jsme se mohli volně rozmístit ke stolečkům, kde byly prezentovány jednotlivé fakulty (na UNIL jich je 7). Zjistila jsem, že na biologii jsem jediná:) Za to jsem měla připravené rozvrhy (celkem složité – téměř žádný předmět tu není pravidelně určitý den v týdnu), bylo mi vysvětleno, za kým kdy mám zajít, komu napsat, s kým se domluvit...:o)
Když jsem se byla „odškrtnout“ u stolečku s francouzštinou a prosila je o papíry, které mi sice byly poslány do Prahy, jenže došly až po mém odjezdu, slečna mi řekla, že nemyslim vážně, že jsem „mírně pokročilá“ a přepsala mě do těch nejpokročilejších... ale můžeme si vybrat, kam budeme chtít chodit... taky si můžeme nezávazně napsat test, abychom věděli, kam by nás zařadili oficiálně...
Následoval slavnostní oběd s profesory, seděli jsme u stolů podle fakult, ale v jedné hale. Seděla jsem s mediky (fakulta se jmenuje Faculté de la biologie et de médecine), kterých je tu 39, ovšem jen nepatrná část Erasmáků, většina je z jiných světadílů.
Pak začala prohlídka univerzity. Byli jsme rozděleni jen na dvě půlky, takže hafo lidí... Mají tu prima kulturní centrum, velikánský sportovní areál, knihovnu s 1000 místy (ale přišlo mi, že o biologické literatuře se nikdo nezmínil)...
Pár poznatků - všichni se snaží mluvit francouzsky, i když si povídají s kamarádem stejné národnosti, až v nejhorším sklouzávají k angličtině, je tu strašidelně moc Němců, Američani střídají slovo francouzsky a slovo anglicky (v nadsázce:).
Po té, co jsme byli rozpuštěni, jsme zajeli s Nizozemcem (stále si nepamatuji jméno:/) pro jeho elektriku, pak jsme jeli ke mně a hráli asi 2 hoďky jazz:) Fakt super... Teda nevim, co na to říkali sousedi, ale nikdo nepřišel, až na mé nové spolubydlící, které se tu mihly, že jdou nakupovat...
Před chvílí se vrátily, jsou to Švýcarky, ale z italsky mluvící části. Zatím jsou dvě, jedna tu má mamku, která je sem vezla. Jsou ze stejné střední, všechny prvačky – medina, práva a ekonomie... Vypadají v pohodě... a koupily nějaké nádobí:)
14.09.2007 23:35:46
Ve schránce (byť tam je stále jméno minulé obyvatelky pokoje) jsem našla 3 dopisy ze švýcarské banky, v jednom byla dokonce karta:) Jejich bezpečnostními kódy jsem se ještě neprokousala, ale o víkendu času dost:)
Konečně jsem dorazila na policii - ve správný čas na správné místo. Vysomrovali na mně 30 franků za pobyt... ale jinak v pohodě. Poznatek z úřadů (krom tohoto) – po oskenování fotky vám ji vrátí... včetně školy.. to by u nás mohli taky zavést.
Pak jsem se vydala směr univerzita, kde se pro změnu konal uvítací den, ale pro všechny prváky. Už chápu, že je problém sehnat v Lausanne ubytování.
Jelikož jsem nebyla na zahájení (neboť se dělo to samé, jako den předešlý), dorazila jsem doprostřed šíleného chaosu, který asi nebyl chaos, jen to tak působilo;) Na velikánském prostranství po obvodu stánky prezentující fakulty, organizace, kavárny a obchody nacházející se na území školy... a mezi tím vším se hemžili studenti. Bylo to fakt zajímavé, ale bylo mi blbé fotit... Koupila jsem si IESN kartu (International Exchange Erasmus Student Network), jak nám bylo doporučeno, prošla se po hale...
Pak jsem se konečně vydala do Biophora, kde sídlí biologická fakulta. Je to obrovská budova, ale hlavně jsem si připadala divně, neboť jsem si vůbec nebyla jistá, jestli se do všech chodeb smí, nebo ne... ale čas od času jsem narazila na nějakou učebnu... pracovny byly většinou otevřené, ale bez lidí, laboratoře to samé... Včera a dneska se tam koná nějaký kongres, možná proto ta vylidněnost...
Ve 14h se slezli všicí biologičtí a medičtí studenti v jednom sále, kde nám byl odprezentován systém výuky... pak si nás odvedla paní řídící bioložka do Biophora, kde seance pokračovala, ale jen pro biology. Konečně jsem taky viděla paní, co si u ní mám zapsat předměty a zkoušky (všechny si musíte zapsat do 23.11.). Když jsem se jí byla zeptat, jestli můžu v úterý přijít, řekla mi, že si vlastně nic zapisovat nemusím, pokud jsem plány nezměnila.. a se zkouškami ať si hlavu nedělám... to ještě budu muset nějako pořešit... Ale je pravda, že Kalvin povídal, že mu prostě podepsali předměty, když tam chodil, na zkoušky nemusel, když nechtěl...
Jinak výuka končí 21.12., zkouškové je 14.1.-2.2.2008.
Pak jsem se šla (podél kukuřičného pole) zapsat na tělák – společenské tance:). Na kruhy a nářadí se prý zapisuje až na první hodině. Doufám, že nebudu muset využít úrazového pojištění :). Taky mají prima lezeckou stěnu... a vůbec celý sportovní areál je strašidelně velký, všude se pasou ovce a krávy...
Další postřeh ohledně semaforů – krom toho, že pískají, tak když zmáčknete tlačítko, skoro hned přeskočí panáček na zelenou:) Když nic nejede, tak úplně hned!
Doma jsem kecala se spolubydlama (z Lugana btw), které pak odjely do Ikey pro věci do pokoje, po návratu jsme společně povečeřely, a před hoďkou zas odešly na sraz se spolužáky ze střední...
16.09.2007 13:41:03
Dnešek moc zajímavý nebyl, dopo jsme uklízely koupelny a kuchyň (děvčata jsou zřejmě dost čistotná...). Podařilo se mi spravit sprchu (švýcarským nožíkem:), takže už voda nestříká úplně jinam, než má:).
Pak jsem se snažila dát dohromady rozvrh hodin. Zkombinovat dva ročníky biologie, francouzštinu, tělák a nechat někde delší okna pro laborku... ale je to něco podobného jako u nás. Docela mě překvapilo, že prváci mají celý první semestr samou buněčnou biologii (rozdělenou na rostlinnou, živočišnou, a pak histologii) a chemii (obecnou, organu a biochemku)... nebo možná ani ne, že mají jen tohle, ale kolik... btw jsem dala rozvrhy na rajče, kdybyste se někdo chtěl pokochat:)
Večer jsem šla na „párty“ k Olivierovi dom. Zkusila jsem jet do centra metrem, ač jsem nevěděla, kde přesně vylezu. Můj poslední pokus jet z centra na kolej totiž skončil tím, že jsem málem nasedla do vlaku jedoucího kamsi do pryč:) Naštěstí jsem vylezla včas a šla raděj na bus... Dopadlo to dobře, výlez je jen o pár metrů vedle, než výlez od vlaků... Ono tu metro stejně funguje spíš jako vlak... jezdí na povrchu, když se kříží se silnicí, tak tam jsou závory, jezdí né úplně často...
Když jsem k Olivierovi dorazila, bylo tam lidí pomálu, takže jsem se se všemi seznámila, popovídala... Nejvíc se jich přivalilo kolem jedenácté, to už jsem přestala stíhat, kdo je kdo... vzhledem k tomu, že bydlí s dalšími šesti lidmi a každý někoho pozval... Ale přišel i Kalvin a Jochem (Nizozemec... trapně jsem se ho zeptala, jak se jeho jméno píše..:), Sophie.
Jináč už chápu, proč mě nemohl nechat Olivier u sebe, na osm lidí (kteří tam v době, kdy jsem do Lausanne přijela) ten byt fakt moc velký není:) Taky má asi pohodové sousedy, neboť takový kravál jsem dlouho nezažila... a všude na stěně byly pověšené papíry, na které se mohlo kreslit, všechen nábytek byl pečlivě zabalen v bílých papírech, ze stopu visely hvězdičky, ale taky otvíráky, zapalovače, tužky.. no, a postupně se tam věšelo všechno možné včetně víček od piv...
Kolem 2:30 jsme se s Kalvinem zvedli a šli k němu. S noční dopravou v Lausanne to je trošku horší, noční busy (= Pyjama) jezdí 2-3x za noc, taky se za ně zvlášť platí, takže dostat se do okrajových částí města není úplně lehké. Byla jsem tudíž vděčná za možnost přenocování ve stále ještě prázdném pokoji u Kalvina v Ouchy, kam se jde asi 15 minut pěšky.. a pořád dolů:)
17.09.2007 01:38:10
Ráno jsem přišla na kolej (tentokrát jsem si u Kalvina nezapomněla bačkory:)), holky spaly... Jala jsem se probírat všechny papíry, co jsem zatím dostala... Pronikla jsem do švýcarského interbanketingu, což mě potěšilo... Za to mě nepotěšilo, když jsem se dostala do českého, páč jsem zjistila, že za výběr ve zdejších automatech mi je odebíráno 108,54 Kč/výběr...
Večer jsem se konečně odhodlala jít ven, prošla jsem se po Bois de Vaux, což je vlastně velký hřbitov. Upřímně jsem čekala aspoň v nějaké části les, jak název napovídá, na druhou stranu to tam je moc krásně udržované. Jen na branách bylo napsáno, že se ve 20h zavírá, tudíž jsem ho spíš prolítla... takže to asi dnes napravím...
Pak jsem se dostala do olympijského areálu, který stále slouží sportovním účelům, a prošla část Promenade de Vidy. Takže tentokrát né západ slunce z okna pokoje, ale u Lac Léman (Ženevské jezero), což fakt stálo za to. Spolu s labutěmi, světýlky lamp na druhé straně jezera, možností sednout si na kámen na pobřeží... to nemělo chybu.
Teda jednu jo, přišlo mi (po čuchu:), že každou chvíli někde začne hořet, ohýnků nebylo při pobřeží zrovna málo... ale vody na dosah bylo dost...:o))
Trochu mě mrzí, že fotky z dneška jsou všechny rozmazané, snad brzy napravím.
Když jsem přišla dom, byli tam krom děvčat ještě Dominik (Španěl, který minulý rok bydlel v Juliině pokoji) a Martin (Francouz), chystali večeři. Tož jsem si s nimi dala špagety, podařilo se mi je dokonce sníst jen vidličkou:)
Teď je venku kolejní párty... osazenstvo je zajímavého složení. Hodně Němců, Francouzů, kteří tu studují normálně, pak nějací Erasmáci, strašně moc lidí ze smíšených rodin (Rakušák x Francouzska, Švýcar x Italka...). Skoro všichni, s kterými jsem se „seznámila“ (jméno si nepamatuju ani jedno), byli v Praze... a všichni, kteří tam byli, se mě ptali na Karlovy lázně (prý jsou uvedeny v průvodcích Prahou...).
Poznatek dne – děsně dlouho tu lidi telefonujou, občas si zapnou zvuk nahlas a dělají při tom dál to, co před tím, než jim někdo zavolal (třeba slívají těstoviny:)
18.09.2007 00:23:56
Prošla jsem opačnou trasu Promenade de Vidy jako včera večer, jen až do Ouchy :o)
Nebylo úplně pěkně, přesto fajn procházka... Ptačí rezervace, sportující lid, jiní, kteří slavili dnešní Lundi du Jeûne (= půst:) pikniky, nebo prostě jen válením se u vody, na trávě... občas mi až bylo blbé fotit, byť jsem chtěla udělat snímek jezera...:)
Také jsem si přečetla něco na tabulích zdejší „sportovní stezky“.
Prošla jsem Ouchy, kde je spousta různých prolézaček pro děti (ostatně na jedny houpačky, které byly cestou, už se moc těším:), a protože poprchávalo, rozhodla jsem se jet zpátky dom...
Samozřejmě, že sotva jsem dorazila ke kolejím, začalo být krásně, ale k mému potěšení to nevydrželo dlouho, a v podstatě od odpoledne tu leje... Teď dokonce hřmí, až se to v pokoji otřásá...
Přijela Katharina, další (a poslední) spolubydlící. Je moc sympatická a mluví naprosto plynně francouzsky, což holky tvrdily, ještě než přijela.
Večer jsme společně, s kamarádkou ekonomkou (z Lyonu tuším), povečeřely, popovídaly, pak přišel Dominik na čaj, tož jsme společně řešili, kdo kdy má být zítra ve škole...
no jo, už nám to začínáááá :)
19.09.2007 01:51:51
Ráno děsně lilo... nemám tu deštník, takže jsem strašila s pláštěnkou :). Taky se strašně ochladilo. Metrovlak měl jen dva vagóny. Skoro bych čekala, že jich ráno bude mít víc, než během odpoledne, ale sekla jsem se...
Ač v rozvrhu tento týden nemám žádné předměty, které mám zapsané, rozhodla jsem se zajít na nějaké jen tak, pro porovnání s českými.
První přednáškou byly „základní metody v molekulární biologii“. Jako pěkné, ale přednášející je Angličan, takže fránina dost hustá (asi jako na gymplu při hodinách francouzštiny, když jsme každé třetí, čtvrté slovo používali zmršený anglický výraz s pokusem o francouzské „r“, které stejně znělo anglicky...:) Kolem mě se lidi upřímně bavili...
Druhá přednáška byla „genetika mikroorganismů“, která byla moc prima, a pokud nebudu muset být v laborce, určitě tam budu chodit.
Pár postřehů z hodin - na začátku profesoři rozdali materiál - poznámky, vytištěné prezentace. Docela mě překvapilo, že ač se mělo začínat v celou, vyučující vždycky počkal, než lidi přijdou, třebas i čtvrt hodiny. Po každé 3/4 hodině byla ¼ hoďky pauza.
V posluchárnách je klimatizace... moc prima, ale byla fakt zima, neboť se na dnešek ochladilo asi o 10 stupňů. Litovala jsem, že jsem si nevzala zimní bundu, ale koho by to napadlo, když se den před tím procházel v tílku...
V podstatě všichni (až na nějaké hodiny tělocviku) mají pauzu 12-13h. Což znamená to, že jsou v menzách děsné fronty. Kupodivu jsem ale nečekala na jídlo moc dlouho. Je to tu dost drahé, alespoň v porovnání s našimi menzami (kdo by to byl čekal...:), ale v každé budově jsou přístupné mikrovlnky...:o)
Po obědě jsem se vydala do centra. Vyřídila jsem konečně zdravotní pojištění (resp. to, že se tu nemusím pojišťovat), zaplatila kolej na říjen, obhlédla lausannské nádraží, jelikož jsem to měla při cestě a chtěla zjistit, jak je to se slevami na vlaky.
Pak zpátky do školy.. stále pršelo... mírně jsem se tam poflakovala, všude jsou volně přístupné počítače, na zdech plno plakátů, dokonce jsem si pro zahřátí koupila čokoládu v automatu (výborná) a sedla na jednu z mnoha židlí nacházejících se v budově l’Anthropole. Když někomu nevyhovují židle, může využít křesla...:)
Od 17:15 se konalo představení kurzů francouzštiny. Pořadatelé mírně neodhadli množství účastníků, takže byl sál přeplněný. Marně se snažili přimět lidi, by přišli až příští týden (stejná seance). Nedozvěděla jsem se nic nového, ale pro ujasnění ok... Jen paní, co měla nejdelší řeč, se usmívala jako měsíček na hnoji, fakt hrůza (taky jsem si užila notné poznámky Němek stojících za mnou...:o)
Pak jsem vyprovodila Jochema a 3 Švédy na metro, dojela o 2 stanice dál a šla mrknout do sportovního centra na lezení, zůstala na volejbal (19 – 21:30), který byl taky bezva. V úterý se jenom hraje, může se zapsat až 20 týmů, které se po 15 minutách točí určitým způsobem, takže pokaždé hrajete s někým jiným. Byť se nás zapsalo do týmu 5 holek, nebylo to zas tak špatné, i když jsme prvních 5 zápasů hrály proti samým klukům. Pak jsme narazili na družstvo se sedmi chlapci, takže se k nám jeden přidal, a hned to vypadalo líp:). Ve fránině je super, že se neplete „mám“ a „máš“, neboť se křičí „j’ai“ a „vas-y“:)...mimo jiné:)
No, prostě bezva příležitost potkat další lidi... Jen jsem neplánovala přijít dom až po desáté...:)
19.09.2007 21:14:35
Dopoledne jsem konečně došla za Pascalem-Antoinem, bychom se domluvili, co budu dělat v labu. Jen tam nebyl Guillaume (šéf), takže zítra bude možná ještě překvápko. Pascal je fajn, jen to z něj děsně táhne... takový pohodový motorkář:). Ne, to se asi úplně říct nedá, neboť stejně jako jezdí do školy dost lidí na kole, asi ne o mnoho míň jich jezdí na motorce... Vytisknul mi několik článků, které jsme prolítli, dostala jsem místo u stolu...:)
Pak jsem jela na nádraží zařídit si Demi-tarif na CFF (mírně oklikou). Poprvé jsem zažila revizory, úplný nálet:). Byli na Lausanne-Flon, poslední stanici metra v centru. Myslim, že neměl šanci zdrhnout vůbec nikdo.
Po té jsem se vrátila do školy, kde jsem stihla druhou půlku mikrobiologie, která vypadala pěkně, jako její včerejší navazující přednáška (stejný přednášející, také vytištěné poznámky).
Následovalo zevlování ve sportovní hale, koukala jsem na to, co se dělá při sportovní gymnastice, jestli tam mám vůbec lézt, pak jsem chtěla jít na volej, ale přišlo děsně málo lidí, tak jsem šla raděj nakoupit... Místní obchody totiž zavírají nejpozději v 19 hodin (krom jednoho v Ouchy, ten má do 22h; ale tam jsem byla líná jezdit;).
Jdu číst články a morálně se připravit na klonování...:)
20.09.2007 21:38:14
Skoro celý den jsem strávila v laborce patláním se s PCR... Díky, Verčo, nepřipadala jsem si jako úplný ignorant... :)
Dostala jsem svůj sešit, propisku, liháč... a taky místo v labu. To je celkem hustý, mít na jednom patře dvě pracovní místa, ne? :o)
Nepoužívají pláště, což mě celkem překvapilo (ale zapomněla jsem si ho na pokoji, takže aspoň nebyl trapas:). Jinak v podstatě podobné jako u nás, aspoň zatím mě nic moc nepřekvapilo, až na množství vzorků vyizolované DNA, s kterými budu pracovat...
Odpoledne jsem šla na necelé dvě hoďky na volejbal (začátek jsem nestihla překvapivě kvůli laborce), pak na hoďku a půl na nářadí. Snad poprvé od mých sokolských let:o)) (vyjma pár hodin na gymplu)... Byli jsme na kruzích, pak na malé trampolíně. Ale nejlepší stejnak bylo dívat se okolo, kde hopsali a lítali vzduchem lidi, kteří dělají sportovní gymnastiku buď závodně, nebo prostě na univerzitě, ale už hodně let.
Jsem celá...:) Zatím.
A pomalu si přestávám myslet, že bych si tu nějak odpočinula, neboť je stále co dělat, ať už práce, učení, sport, nebo jiná zábava (asi hlavně o víkendech, nevim, kam bych ji jinak do rozvrhu nacpala).
22.09.2007 01:37:24
Dopoledne jsem byla v labu, přes poledne si „odskočila“ na společenské tance, které byly fajné... Hlavně profesoři. A dokonce přišlo jen o tři chlapce míň, než bylo dívek. Možná přestanu mít odpor k tangu, které jsme cvičili... Pak následovala cha-cha:) Klucí byli vesměs začátečníci, ale snaživí... a docela prima na pokec.
Následovaly tři hoďky v laborce, PCR celkem pěkně vychází, takže vesele pokračujeme dalšími kroky...
Jelikož jsem nechtěla zdrhat před posledním focením gelu, přišla jsem pozdě na trampolínu, ale to vůbec nevadilo... A fakt mě to nadchlo...né jen trampolína, ale hlavně přístup trenérů a pokročilejších studentů, kteří jsou úplně super, poradí, vysvětlí, opraví, ukážou... (nic proti jakýmkoli trenérům v Čechách či kdekoli jinde, ale je prostě fajn, že si člověk nepřipadá jak odstrčené kolo od vozu, které neví, co má dělat...).
Cestou z tělocvičny jsem potkala Sophii, doprovodila ji na metro (a ověřila si, že to je pěšky na kolej opravdu rychlejší), zároveň mi přišla sms od Kalvina, že je u něj párty a že doufá, že dorazím, tož jsem se dom akorát otočila, a razila směr Ouchy...
Na zastávce jsem vyndala foťák, protože si o něj obloha společně s fontánou (která přesně po vyndání foťáku začala chcípat) úplně říkaly, a pak šla ke Kalvinovi.
Bylo tam dost lidí, hlavně neznámých, ale aj Sophí, Olivier, Jochem, pár lidí z minulé oslavy, pár Erasmáků... bylo to bezva, nekouřilo se...
Jo, taky vyndal Kalvin Becherovku, co jsem mu dala za poskytnutí azylu na první noc. Rozlil ji do kalíšků pro všechny a snažil se říct „na zdraví“, což fakt nešlo;).
Domů jsem jela s dalšími třemi exchange děvčaty (jména nevim, pač jsem jim ani na popáté nerozuměla). Bus těsně ujel, tak se bavily focením se na lavičce, stavěním kolemjdoucích, esli nás vyfotí... Jedna paní byla tak ochotná, že kvůli nám vyndala z tašky brýle, aby na display vůbec viděla, pak nám dala volné lístky na Comptoir Suisse 07, což už jsem sice někde viděla, ale pořád si nedovedu úplně představit, oč jde...
Pěkný, leč únavný den... :)
23.09.2007 23:11:56
Od 14 hodin se v Lausanne konala Muzejní noc. Možnosti navštívit 29 místních muzeí či výstav jsem samozřejmě využila... Jako lístek (10 CHF) sloužila žlutobílá kravata, což bylo děsně vtipné. U vstupů se neptali, jestli máte lístek, ale jestli máte kravatu (popřípadě když ji viděli, tak se neptali...:).
Navštívila jsem místní botanickou zahradu, kde se taky konala výstava fotek rostlin jedné studentky z fyzilogie rostlin z UNIL... Zahrada prima, ale na naše to nemá:).
Pak jsem šla do muzea, které připomíná naše Národní, jen se asi normálně platí vstup na každou expozici, které jsou rozděleny do pater (archeologie, zoologie, výtvarné umění, geologie...). Upřímně mě to nenadchlo, jen geologická expozice se mi moc líbila.
Ale dozvěděla jsem se tam, že od 1.10.07 budou určitá muzea každou první sobotu v měsíci přístupná zadarmo.
Dál jsme pokračovali společně s Kalvinem. Rozhodli jsme se navštívit hlavně místa, kam se další soboty zadara nedostaneme (nebo spíš „jsem se rozhodla“:).
Zastávka č. 3 – místní Vivarium. Je až na severním okraji města, naštěstí ale zavedli zvláštní autobusové linky z centra... Dokonce jsme dostali pití:). Bylo to prima, jen hodně lidí, hlavně dětí.
Pak jsme se vrátili zpátky do centra, neboť měl Kalvin hlad. Bylo těsně před 22h, takže měl ještě otevřeno Coop, kde se to jen hemžilo lidmi s kravatami..:o). Poseděli jsme na chvíli na lavičce, navečeřeli se, pak naše kroky směřovaly na metro. Cestou jsme potkávali lidi, kteří hledali výstavu bande desinée, kde jsme se taky chtěli stavit, ale danou adresu jsme prostě nenašli.
Dojeli jsme na EPFL, kde se konala výstava Archizoom associati (1966-1974) , moc pěkné, výstava i doprovodný film.
Kalvin byl už celkem hotov, takže jsme dojeli na Ouchy, kde jsme se rozloučili, já se ale ještě vydala do Olympijského muzea. Tam jsem strávila zbytek času, do dvou do rána. Muzeum je to fakt pěkné, jsem ráda, že jsem se tam vydala a den jím zakončila.
Teda né tak úplně, následoval zhruba hodinový pochod směr kolej, neb nějako nic nejelo... Vzdálenost asi Holešovice – Karlovo náměstí, možná trochu delší. :)
23.09.2007 23:13:51
Dneska jsem s Nupur, Surbhi a Sayali (Indky z Bombeje) byla na Comptoir Suisse. A co to tedy je? Zřejmě obrovský veletrh všeho možného, co se točí kolem domácnosti a zábavy. Na prostranství, jehož rozlohu neodhadnu, jste mohli narazit na haly plné praček, myček a robotů, stejně jako na ohrady s krávami, ovcemi, kozami a poníky. Jinde se představovaly módní salóny, firmy s nábytkem, v jiných patrech se konaly ochutnávky švýcarských sýrů, čokolády, ovoce, a taky vín.
U vín jsme našly paní, která nám dala lístky, Surbhi jí přinesla indický náramek a salát, který jí společně s děvčaty připravily, ochutnaly jsme víno, které bylo šíleně sladké, ale celkem dobré... Nupur si jedno chtěla koupit, ale paní jí ho věnovala... prima shledání.
Po té, co jsme si poslechly pár písní všemi tak oblíbené dechovky, jsme se mírně roztrousily a já zamířila na výstavu orchidejí, rozprostírající se na ploše 2500 m2. Tolik jsem jich najednou v životě opravdu neviděla... Taky je pravda, že to je největší orchidejová výstava ve Švýcarsku... Ale bylo tam děsně lidí, docela vydýcháno, a tak jsem to celkem rychle zabalila a šla na bus, který mě dovezl až dom...
Pár dalších nesouvisejících postřehů:
- používají se tu papírové tašky, nikoliv igelitky
- ½ frank (nikoliv 50 haléřů, nebo co to tu maj‘) je menší než desetník, což je fakt nemilé
– semafory v noci nepískají, za to busy vydávají zvuky podobné bečící krávě
– holky měly dnes na sobě snad desáté botky (vždycky jim ladí s oblečením:)
– večer se děvčata učila...
24.09.2007 21:17:20
Rien important aujourd’hui...
Laborka, laborka, laborka... jo, vlastně jedna zvláštnost, v mezičase jsem se učila... v září! :)
Třebas to tu bude mít na mne přeci jen pozitivní vliv...
Už jsme začali klonovat... a v ledu jsem objevila chladící se cocacolu :).
Večír jsem byla na nářadí, dokonce jsme roztáhli aj trampošku a střídali se na ní hodinu jen dva, takže jsem se pořádně zpotila...
Místní fazole v konzervě jsou o dost hnusnější, než naše. Snažila jsem se to dochutit česnekem a kečupem, ale stejně je asi nenechám v běžném jídelníčku. Samozřejmě záleží na vkusu, ale mě prostě neoslovily...
25.09.2007 23:07:05
Ráno jsem vyfasovala deku, takže už nemusím spát ve spacáku:).
V laborce jsem dělala PCR bakterií, tož su zvědavá, co z toho vyleze... Konečně jsme se taky viděly se Simčou, v labu...:o) Docela zážitek, mluvit po čtrnácti dnech česky... A navíc, když vám ti okolo nerozumí:)
Odpoledne jsem si zajela koupit kytku do pokoje, by to tu bylo aspoň trochu zelenější, prací prášek, jelikož jsem si pořídila kartu na praní na koleji... Děsně sofistikovaný způsob používání... a sušička je zadarmo! :)))
Prošla jsem při tom dva obchoďáky, narazila na prodejnu Bati, kde se mi ale botky líbily daleko víc, jak u nás, zjistila, že oblečení je tu přibližně stejně drahé... uvědomila si, že jsem nikde nenarazila na žádný sekáč..:)
Večír jsme hráli dvě hoďky volejbal, bylo nás daleko víc, jak minulý týden, takže víc prostojů...
Sardinky z konzervy jsou lepší, než fazole... dokonce obsah tvořily fakt skoro samé rybičky, žádný olej...
27.09.2007 00:01:09
Ráno do labu, kde jsem byla až téměř do jedné, kdy mi začínala mikrobiologie... Pak první hodina angličtiny, kde byla profesorka nejvíc nešťastná ze strašné počítačové třídy...:). Bála jsem se, že bude mluvit francouzskou výslovností, ale je to naprosto OK. Jen prohlásila, že ona umí anglicky, my umíme biologii, a že to teda dáme dohromady... Je nás tam osm, paráda... jen úroveň nic moc. Krom mě a Rusky:) šest Švýcarů (2 kluci, 4 holky) ve druháku, všichni mají za rodný jazyk fráninu a učili se naposledy na střední...:). Klucí jsou bezva rušivé elementy, a jelikož jsem seděla mezi nimi, úplně vzorná jsem taky nebyla a užívala si rušení ve fránině:)).
Po hodině jsem šla koupit známku na dopis – do automatu, co je ve škole na chodbě...:). Chvíli jsem si nebyla jistá, esli to známku vyplivne, nevydávalo to žádný signál, ale po chvíli jsem dotyčnou věc obdržela.
Spěchala jsem na kolej, bych si konečně vyprala... Vejít se do časového rozpisu není zrovna nejjednodušší, neboť lidi mají o pračku zájem buď ráno před školou, nebo až večer po návratu... a smíme prát do 22h. Podařilo se, dokonce jsem nic neobarvila, byť jsem to tam hodila všechno dohromady... a částečně i usušila v sušičce... K dokonalosti to mělo daleko, ale to bych musela mít víc času, či vědět, že mým sušením nebudu bránit v praní nikomu dalšímu... Takže mám teď z pokoje sušárnu:o)
28.09.2007 00:09:38
Poprvé jsem si oblékla zimní bundu, bylo míň jak 10 stupňů, jen přes poledne se na chvíli oteplilo.
Na francouzštině, kam nás místo předpokládaných 20-30 přišlo víc jak 60, jsme si na začátku napsali gramatický testík (dvoustránkový), by nás pro příště nebylo tolik. Vzhledem k tomu, že tam stejnak další týdny chodit nemůžu, jsem byla v klidu:). Pak jsme rozebírali text, občas někdo pronesl vtipnou hlášku, když né úplně moc rozuměl... Skoro mi je líto, že v té době budu mít informatiku.
V labu jsem dělala znovu PCR bakterií, páč to včera mírně nevyšlo... ale to se stává a předpokládám, že to nevyjde ještě hodně dlouho...:)
Potřebovala jsem si ofotit kartičku pojišťovny, přišel dopis z pojišťovny... Bylo mi doporučeno, ať jim tam posílám kopie, dokud nepřestanou otravovat tím, že bych se tu musela pojistit... No, nicméně jsem zjistila kód na kopírku na Biophoru a taky, že tu můžu kopírovat, jak chci. Milé.
Večír jsem šla na nářadí, cvičili jsme na bradlech a hrazdě... To mě úplně nebralo, ale fajn tělák...
Vyžehlila jsem si nějaké oblečení (holky tu maj‘ žehličku), doufám, že stůl, který sloužil místo prkna, neponese žádné následky tohoto počinu...
28.09.2007 23:36:15
V Čechách svátek, leč tady se maká:)
Ráno jsem šla na francouzštinu, která byla děsně bezva. Bylo nás 14, dělali jsme pár gramatických cvičení, nějaké fráze... Vesměs opáčko, ale příjemnou formou. Zjistila jsem, že budu mít stejnou profesorku na všechny tři frániny, což mi vůbec neva, neboť je opravdu milá a ochotná.
Následovalo tančení, kde jsme byli stále všicí dohromady a opakovali tango a cha-chu. S jednou změnou, že jsem tančila s chlapcem z Nottinghamu (na začátku jsem nepostřehla, že to je Angličan, páč francouzsky mluví pěkně), celkem jsme se vyblbli, už má pár hodin tance též za sebou..:o). Od příště nacvičujeme předtančení na prosincovou taneční noc; každoročně pořádaná akce na l’UNIL.
Pak jsem makala do labu, neboť jsem měla dvě a půl hoďky na ověření všech vzorků. P.-A. (tak řikaj‘ všichni Pascalovi) tam nebyl, tož jsem si musela poradit sama:). A kupodivu toho dost vyšlo, Guillaume měl radost, tak jsem měla taky radost...
A šla to oslavit na trampolínu:o) Bylo nás tam celkem dost, takže v době čekání na další skákání jsem se zhoupla na kruzích, zaskákala na minitrampošce, na koberci...
Už jsem skákala aj salta;).
V Anthropolu jsem si chtěla vytisknout skripta na pondělí, leč člověk si před tisknutím musí daný soubor nahrát k sobě do složky na intranetu, což se ve škole dělá špatně, neboť počítače na chodbách (včetně toho, ze kterého se dá tisknout) jsou zamknuté, žádná možnost vložit cédo či připojit flashku... Nebyla jsem si jistá, v kolik se zavírá škola, z počítačové učebny lidi odcházeli, všude pobíhaly uklízečky... tak jsem to zabalila a holt si počtu na obrazovce...
30.09.2007 02:15:51
Dopo se pro exchange studenty konala procházka po lausannských ulicích. Už to tu mám dost prochozené, takže objevem pro mě bylo, že se dá cesta ke katedrále zkrátit výtahem v muzeu... Prý to tu dost používají... Vůbec výtahy najdete všude možně po městě, hlavně u výlezů z metra...
Naši skupinku, sestávající téměř ze samých Španělů či Němců, provázel profesor z EPFL, což se na výkladu dost projevilo, samá čísla:). Ale byl prima... V katedrále se připravoval koncert, takže nás pořád někam přesouvali.
Docela mile mě překvapilo počasí, bylo pěkně a jen na svetr (bundu jsem měla celou dobu v batohu...).
Prohlídka byla zakončena v restauraci v Rue de Tunnel 20. Po předkrmu (salát, bageta s rozteklým sýrem) následoval hlavní chod – čočka se smetanou a kořením. Prý jedno z typických švýcarských jídel. Bylo to jako salát, nebo jak to popsat. A dobré. Jen bych řekla, že celkem drsné pro žaludek:). Pak jsme ještě dostali švestkový koláč a kdo chtěl, tak kafe či čaj.
Doprovodila jsem Jochema ke kolu před muzeum, šla nakoupit do Migrosu, cestou k metru se „zastavila“ na hoďku a půl ve FNACu, kde jsem si pořídila doporučeného Bescherella do kapsy (časování francouzských sloves), nakonec aj nějakou gramatiku stejného nakladatele, mezi tím jsem prolistovala průvodce Švýcarska, Lausanne, prohlídla turistické mapy... Na další půlhodinu jsem skončila v knihkupectví převážně učebnic, omrkla francouzského Voeta, klíč ke švýcarské květeně, knížku Rostliny v Lausanne a okolí (mimochodem tu je prý všude Anthoxanthum odoratum:)...
A pak konečně došla zbývajících 150 metrů do metra:o) Dojela na kolej, kde mi holky řekly, že se dnes u nás koná véča pro zhruba 12 lidí... tož jsme připravovaly... Rýžový salát, lusky s tuňákem, špagety...
Po osmé se tu začali pomalu scházet pozvaní lidičkové (každý ještě něco přinesl), tož se kecalo, a když se dovařily těstoviny, usedli jsme a vydrželi u stolu až do posledního metra, kterým někteří museli odjet.
S Glori, Giuli a Olly (Kate jela na víkend dom) jsme tu poklidily... a to byl konec:)
Pár fotek z dneška je na rajčeti.
30.09.2007 23:56:50
Vzhledem k tomu, že jsem šla spát po třetí, jsem nevstávala úplně nejdřív a do Aigle vyrazila až v poledne. Skoro bych ale řekla, že se to vyplatilo, neboť se za cestu vlakem (skoro celá podél jezera, z druhé strany vinice:) udělalo vážně pěkně. Nechala jsem se mírně zblbnout počasím minulého týdne a tím, že se zrušila exkurze na Aletsch, takže jsem táhla flísku a bundu v báglu a potila se v šusťákách...
Na nádraží jsem chvíli přemýšlela, kam jít, nikde žádná orientační tabule, ale došla jsem k Château d'Aigle, což jsem měla v úmyslu. Vzhledem k tomu, že zrovna měli polední pauzu, vykašlala jsem se na návštěvu muzea a razila vinicemi, kde jsem se tu a tam přiživila na moc dobrém víně, dál do hor.
Měla jsem jen mapu celého Švýcarska, tedy značně nepostačující, cedule po cestě byly většinou jen s názvy vesnic, bez časových údajů... Ale cesta to byla fajn, občas záhadně procházející loukou, kde se pásly krávy... Jejich zvony byly slyšet naprosto všude, taky jsou pěkně velké (zvony... krávy teda taky:). Až na lidi ve vesnicích jsem nikoho nepotkala...
Trošku mě zarazilo, že jsem narazila na zavřenou cestu, takže jsem se vracela, což fakt nemám ráda, zvláště po červnu, kdy jsem se v Krkonoších vracela kvůli zavřeným cestám několikrát za den. A taky jsem šla cestu zpátky do Aigle částečně stejnou jako nahoru, nechtělo se mi jít po silnici...
Vyšplhala jsem asi do 1100 metrů (alespoň podle GPS), vůbec mi nepřišlo, že jsem tak vysoko, už kvůli hafu kvetoucích kytek... Jen tomka žádná:/ Teda asi tam byly, ale napůl sežraný, a to se pak člověku blbě poznává...
Když jsem se vrátila do města, mrkla jsem na pár památek, a pak se vláčkem vrátila do Lausanne. O dost plnějším, než v poledne. To je ale v neděli večer dost předvídatelné, že...
Fotky z dneška.
01.10.2007 23:44:22
Poprvé jsem seděla na přednášce na zemi (bylo narváno), ale maj tam koberec:). Od příště jsme v jiné učebně... Jináč obecná ekologie, zatím nic nového.
Zbytek dne jsem byla v laborce, zdárně spějeme k sekvenování.
Taky jsem se byla mrknout v biologické knihovně, zatím si nic nepůjčila, ale už se těším, až tam prolezu knížky pořádně, o kytkách tu toho mají plno.
Na těláku se lidi množí, bylo nás asi 40, nejmíň dvakrát tolik, co minulý týden. Takže jsme si stačili mezi cvičením na hrazdě aj pokecat.
03.10.2007 01:21:24
Dopo na koleji, odpo v laborce, kde jsme (mimo práce:) kecaly se Simčou. Dozvěděla jsem se, že strouhanku tu nekoupim a že udělat český knedlíky je fakt problém (následně mi byl doporučen jeden typ chleba, kdybych to chtěla zkusit:). Taky nic moc podobného naší hořčici tu prý nemaj‘...
Jelikož šlo dnešní laborování rychleji, než jsem přepokládala, zajela jsem do města; nakoupit a na poštu. Máme tu teď přes dvacet stupňů a sluníčko:).
Od sedmi jsme hráli volej, celkem to šlo. A hlavně jsme měli sympaticky ukecaný tým (francouzsky mluvící:), podobný, jak minule:).
04.10.2007 01:21:56
Ráno laborka, odpo mikrobiologie, pak anglina. Byla daleko lepší, než minule, nebo řekněme náročnější. Jen mi přijde, že se někteří nemůžou absolutně chytat...
Od desíti byla „xchange hospoda“ v D-klubu v centru, tož jsem tam vyrazila. Děsně lilo, ale Glori mi půjčila deštník;). První půl hodinu jsem stála a koukala, páč se všichni okolo znali a kecali... Pak jsem se začala bavit s dvěma Američanama – Elisabeth a Alex, vtipná konverzace v infinitivech, občas raději v angličtině. Člověku pak přijde, že umí francouzsky;). Jsou prima a bydlí taky na Bourdonnettu:). Postupně přišlo i pár známých, ale chtěla jsem stihnout poslední metro, takže jsem po další hoďce zmizela.
04.10.2007 22:57:30
Ráno dvě frániny za sebou, první vesměs gramatika, druhá „francouzština na ulici“, kde jsme rozebírali hlavně reklamy a titulky v novinách. Zajímavé, ale trochu náročné na uvažování a slovní zásobu.
Konečně se mi podařilo ve škole něco vytisknout... Docela by mě zajímalo, kdo ten systém vymyslel, nevypadá zrovna nejlogičtěji...
Odpoledne v laborce, připadala jsem si jak mikrobiolog... dneska víc, jak jindy:).
Ale už máme osekvenované první vzorky, tož jsem kontrolovala správnost... a můžu si začít hrát s fylogenetickými stromy;).
Na gymnastice jsme kotrmelcovali, a pak aj roztáhli velkou trampošku...
Přišlo mi potvrzení o zproštění povinnosti pojistit se ve Švýcarsku, tož jsem heureuse:).
06.10.2007 00:16:04
Na devátou jsem šla do labu, kde jsem stačila tak akorát zkontrolovat sekvence (8 z 9 sedí:), pak na fráninu, kde jsme se celkem bavili díky špatnému překládání textů (v odpovědích ano x ne jsme například téměř všichni zaškrtli, že před jízdou autem 11,4% řidičů vypije více než 3 sklenky vína; v textu bylo, že 11,4% z těch řidičů, kteří vůbec před jízdou pijí...).
Pak jsme měli tance, opět tango (už ho začínám mít ráda;), poté samba. Tento týden kontrolovali u vstupu do sportovního areálu průkazky. Docela mě překvapilo, že je jinak nikdo nikdy vidět nechce...
Před třetí jsme se šťastně shledaly na Bourdonnettu s Marťou a Niki, které přijely na víkend na návštěvu, společně poobědvaly a vydaly se na univerzitu. Já měla trampolínu, holky šly k jezeru:).
Původně jsme myslely, že půjdeme na procházku podél břehu, ale cesta z Prahy byla náročná, tož jsme šly domů.
07.10.2007 00:37:57
Ráno jsme posnídaly český chléb:) a vydaly se do města. Metrem jsme dojely na Lausanne-Flon, došly na Place de la Riponne, mrkly do muzea zoologie, geologie, pak do katedrály, sešly po jedné z nejrušnějších ulic Lausanne na náměstí St. Francois, kde jsme poobědvaly. Po-o jsme šly do Migrosu na lov čokolád á la suvenýrů, a pak se vydaly do muzea divokého umění (Collection de l’Art Brut).
Jde o výstavu neobvyklých výtvorů, které shromáždil na počátku 50.let lausannský malíř Jean Dubuffet. Díla vytvořili lidé bez jakéhokoliv uměleckého vzdělání žijící na okraji společnosti – duševně nemocní, mentálně opoždění, vězni... Jejich představivost musela být vážně obrovská!
Ze zámku Beaulieu, kde se muzeum nachází, jsme se vydaly pěšmo do Ouchy, cestou prohlédly nádraží, koupily pohledy a známky...
Z Ouchy jsme se vydaly podél jezera směr kolej, takže opět Promenade de Vidy. Dokonce byly vidět i Alpy za jezerem, svítilo sluníčko, takže všeobecná spokojenost.
V jakési podivné kavárnorestauraci jsme si daly horkou čokoládu, která se ukázala býti spíše kakaem (bylo nám donešeno horké mléko v hrníčku a kakao v pytlíku k tomu:), potom jsme se šly zhoupnout na houpačky;).
Na koleji jsme si ukuchtily pizzu a teď posloucháme Afriku... Teda mám pocit, že jen poslouchám, páč holky spí:)
Fotky.
08.10.2007 10:14:17
Vstávání v osm mírně nevyšlo, ale nevadí... K snídani jsme si udělaly fazole z konzervy (žádná z nás je před tím k snídani nikdy neměla:). Pak jsme aj s báglama vyrazily směr Olympijské muzeum, kde jsme zanechaly Niki. S Marťou jsme vyšplhaly o kousek výš parkem, kde jsme našly místo na učení tanga u prima fontánky... Nutno podotknout, že to bylo zajímavé... S mp3 na uších, lidem na očích... Ale pilnou studentku jsem měla;).
V půl druhé jsme se sešly před muzeem, doplazily se na bus, dojely na St. Francois, tam si počkaly deset minut na další, který nás dovezl až na Parc Vélodrome. Odtud jel holkám do Prahy žlutý bus Student Agency, který měly, alespoň do další zastávky, samy pro sebe:o).
Snad si návštěvu užily... dneska sluníčko pražilo, jen co je pravda...
Já došla pěšky na metro na Flon, dojela na kolej... a věnovala se vesměs studijním záležitostem.
Les photos.
09.10.2007 00:37:46
Dneska jsem byla celý den v labu, s polední přestávkou na „představení LABu“ (L’Association des étudiants en Biology), kde se, krom prezentace organizace, volili členové do různých funkcí.
Na gymnastice nás bylo opět hafo, prostě jako v pondělí... ale jen jeden profesor, takže jsme dělali základní pohyby, držení těla...
Zajímavý poznatek, že mám bílé oblečení celý den – buď od rukavic z laborky, nebo od křídy v tělocvičně...
Po těláku jsem jela naivně do centra města, že bych něco nakoupila, ale to jsem se fakt minula účinkem... Po sedmé... blbost... Vzala jsem to tedy busem do Ouchy, kde je osvědčený Migros. Drobný zádrhel nastal při koupi majoránky, říkají jí tu totiž oregano, a navíc si nešlo přes zaigelitovanou skleničku čuchnout. Ale riskla jsem to, a je to vážně majoránka:). Zajímalo by mě, jestli tu dobromysl nemaj‘, nebo mu říkají jinak...
10.10.2007 00:43:21
V obchodě jsem objevila i majoránku (marjolaine). Nutno podotknout, že mi přijde, že to oboje voní jak majoránka, nikoliv jako majoránka a dobromysl... Zajímavé.
V laborce jsem ověřovala 120 včerejších vzorků, a nic z toho nevyšlo. Nevyšlo ale nic ani nikomu jinému, takže se usuzuje na staré/špatné obecně používané chemikálie... Zkusila jsem něco udělat znovu, zítra se uvidí;).
Večír jsem si šla na chvílu zalézt na stěnu, pak tradičně na volej... Bezva nápad, provozovat tyhle sporty po sobě..:o).
Volejbal byl ale moc prima, sešli jsme se jako posledně;).
11.10.2007 02:10:50
Ráno v labu, vyšly včerejší PCR, takže hafo práce... Přes poledne mi Pascal zamknul věci v pracovně, takže jsem nestihla přednášku, naštěstí nezapsanou, ale zašla jsem si místo ní koupit kolo:). Prodávali je před sportovním centrem. Omylem mi kluci sestavili pánské, ale líbilo se mi víc, tož jsem ho brala... Dneska s ním spím v pokoji, neboť zámek ještě nemám... Dojela jsem na něm na kolej, odložila Begona půjčeného z knihovny (Lodish čeká na stole v pracovně:), a pak letěla na anglinu. Ta bylo fajn, celkem složité věci, nová slovíčka...
Po ní jsem razila dom, kde jsem se pustila do přípravy bramboráků na večerní International Dinner Pubnight... Patlala jsem je přes tři hoďky, takže akorát do odchodu...
Když jsem došla před Loft Club, bylo tam jen pár lidí, ale všichni před vstupem... Postupně lidu přibývalo, fronta se prodlužovala... No, nakonec jsme se dovnitř dostali, odložili v šatně svršky a zavazadla a dali se do jídla, povídání... Každý měl přinést typické jídlo ze své země, takže směsice fakt hustá... chudák žaludek...:o)
Seznámila jsem se s pár dalšími lidmi, dokonce s jedním muzikantem bydlícím just à côté de moi:), se známými popovídala... Fajn večer...:)
A na Flon jsem zas zažila nálet revizorů...
12.10.2007 21:17:33
Od půl deváté do dvanácti na fránině, pak hupky dupky do laborky, kde jsem byla až do šesti... skoro sama... Ale v mezičasech jsem našla tomkoidní články v knihovně, takže spokojenost. Taky jsem přinesla klukům do pracovny bramboráky, P.A. si je vzal dom k večeři, to mě celkem pobavilo;).
Vzhledem k dnešnímu sice nabitému, leč né příliš záživnému programu sem napíšu alespoň info získanou od Pascala, a to, že poplatek za místní dálnice činí 40 franků/ rok (prosinec roku předešlého, daný rok, leden roku následujícího)...
Na nářadí jsme byly jen čtyři začátečnice, takže prima... Cvičily jsme na hrazdě, kruzích a na konci na chvíli na trampošce.
Když jsem přišla na kolej, vzala jsem pár bramboráků a šla je dát Alexovi, který včera nebyl na véče. Slíbila jsem mu je na ochutnání... Taky jsem se dověděla, že jede v sobotu do Basileje, tak jsem se drze zeptala, esli můžu jet též... :).
12.10.2007 21:37:57
Na tancování jsme pokračovali v tangu a sambě, vzniká pěkná sestava... A občas pomáhám učit ostatní, což mě baví, hlavně se při tom vždycky celkem rozmluvím;)... a naučím pánské kroky:o)).
V laborce jsem ověřovala všechny včerejší vzorky, mazec... dokonce jsem tam byla hodinu místo trampolíny, kterou jsem tím pádem stihla jen na půl hoďky...
Pak jsem si chtěla koupit zámek na kolo, jenže to jde dost těžko, když je půlhodina do zavíračky (resp. do 19 h)... Ale Simča mně dneska říkala, že tu před deseti lety člověk mohl nechat kolo na ulici a ono tam zůstalo... Deset let je nějaká doba, na koleji jsem ale mrkla do kolárny, a dost lidí ho tam taky nemělo přivázané, tak jsem ho tam šoupla.
Na víkend jsme tu zůstaly jen já a Giuli, Kate jela do Curychu a Glori dom...
14.10.2007 13:06:16
V osm jsme měli sraz s Alexem a Konstanze (německá spolubydlící), dojeli na Flon, odtud seběhli na nádraží, v 8:45 nám jel vlak až do Basileje, Konie pokračovala do Freiburgu.
Stručně o Basileji:
Po Curychu a Ženevě třetí největší město Švýcarska s přibližně 170 000 obyvateli, leží na obou březích Rýnu (Rhein) v nadmořské výšce jen 277 metrů nad mořem, celou ji obklopuje pohoří Jura a Schwarzwald. Na severu dosahuje obvod města až k francouzské a německé hranici.
Je nejdůležitějším říčním přístavem Švýcarska; spojuje zemi s mořem, důležitou dopravní křižovatkou s mezinárodním letištěm, místem s dvoutisíciletou historií (město založili Římané roku 44 př. n.l., první písemná zmínka z roku 374), důležitým kulturním centrem, místem první švýcarské univerzity (1460), klíčovým městem chemického a farmaceutického průmyslu.
V Basileji na nádraží jsme si došli do informací, bychom zjistili, jak se nejlépe dostat na Badischer Bahnhof, kde jsme měli sraz s Jenniffer (Alexova kamarádka z Texasu). Nejprv jsme nastoupili do tramvaje jedoucí opačným směrem, což jsme ale brzy zjistili a napravili to:). Překvapilo mě, že i v sobotu tu jezdí tramvaje snad každé 2 minuty. Na nádraží jsme se chvíli hledali, ale vše dobře dopadlo a my se vydali courat městem. Na ulicích to opravdu žilo...
Přešli jsme Mittlerebrücke, došli na Marktplatz, kde se konají v sobotu trhy, jak název napovídá, mrkli na radnici, při shánění místa, kde bychom se mohli né úplně draze najíst, jsme narazili na kašnu Jeana Tinguelyho... Po „obědě“ jsme šli do katedrály, dokonce jsme měli štěstí, že byla otevřená věž, a navíc bylo krásně, takže výhled stál za to:o).
Další zastávkou byl Barfüsserplat s Historickým muzeem, tam jsme teda nešli. Na náměstí ovšem hráli jazz, takže jsme chvíli poslouchali...:o)
Pak jsme se kolem budov univerzity dostali až ke krásnému paláci, kde momentálně sídlí muzeum hudby. Zase po nás chtěli vstupné, takže jsme se na to vybodli...
Dále naše kroky směřovaly k Rýnu, na jehož břehu jsme si dali kapučíno nebo čokoládu, promenádou Oberer Rheinweg došli k přívozu, který jsme pozorovali z Wettsteinbrücke... Fakt vtipné, jak se na loďce, která je přivázaná k provazu nad řekou, převážejí turisti...
Rozhodli jsme se, že když už jsme v Basileji, navštívíme alespoň jedno muzeum (je jich tu přes 30), zavítali jsme tedy do Kunstmusea (muzeum umění). Měli jsme štěstí, od čtyř pouštěli zadarmo...
Muzeum je to fakt krásné, nejvíc mě zaujala díla Picassa, Braqua, Soutina, Chagalla, Kleeho, Maxe Ernsta.. no, asi by toho bylo víc, každopádně uměné 20. století. Díla z jiných epoch tu samozřejmě též najdete, ale v menšině.
Když jsme vylezli, nezbývalo příliš času, takže jsme šli do Coopu, kde si Jenniffer koupila švýcarskou čokoládu, došli před Mittlerebrücke, kde jsme se rozloučili, a každý se vydali na jiné nádraží. S Alexem jsme měli něco přes hoďku, takže jsme se prošli, na nádraží koupili kartu Voie 7 (pro studenty do 25 let, za 99 CHF/rok, po 7 hodině večer můžete cestovat prakticky po celém Švýcarsku zadara), a pak už razili vlakem s jedním přestupem v Oltenu do Lausanne. Dokonce jsme měli štěstí na autobus, takže jsme doma byli něco po 21:30.
Fakt jsme si to užili. Ale už se těším na příště, až mrknu do tamní zoo, na Spalentor, který jsme viděli jen z výšky, a do nějakých dalších muzeí... Takže se tam vydám nejspíš v neděli, kdy jsou otevřená téměř všechna zadarmo:).
15.10.2007 00:31:27
Ráno jsem si udělala krupicovou kaši (bez hrudek – pro zasvěcené:)), nic jiného bych asi nesežvýkala.
Jediná „zajímavá“ věc, co se dneska udála, byla návštěva místní nemocnice. Mám na bradě zánět, a ač jsem nikam jít nechtěla kvůli papírování a obecně známému dost drahému švýcarskému zdravotnictví, už jsem to prostě nevydržela.
Dojela jsem tedy do nemocnice nejbližší koleji, co mi poradil Domi, tam na recepci vyplnila papír, co vyplňujete aj u nás, když přijdete do zdravotnického zařízení poprvé, a pak čekala... a čekala... fakt snad dvě hodiny. Ještě, že jsem s sebou měla články... Jináč teda byla v čekárně puštěná televize... Když jsem si myslela, že jsem se dočkala, neboť přišla sestřička a odvedla mě do ošetřovny, tak jsem se trochu spletla... V ošetřovně, prázdné ošetřovně upozorňuji, jsem čekala dalších dvacet minut. Pak přišel doktor, během asi tak minuty mě prohlídl, předepsal antibiotika, napsal kartičku s datem kontroly a po podání ruky zmizel. Přišla jiná sestřička, napatlala mi na bradu nějakou mast, zalepila to, a pak jsem mohla jít zpátky na příjem pacientů zaplatit. Levné to fakt není, na papíru pro pojišťovnu jsem dostala přesně rozepsanou fakturu, kolik za zapsání se, prohlídku, kontrolu, použité léky...
Vydala jsem se do Ouchy pro léky, doufala, že bude lékárna otevřená.. a taky, že si dobře pamatuji, že tam nějaká je:).
Byla, dokonce otevřená. Na předpise byl nalepený čárový kód, takže když vám vydávají léky, vytisknou a nalepí na krabičku vaše jméno s předepsaným dávkováním. Nevím, jestli třebas nekřivdím našemu zdravotnictví, dlouho jsem žádné léky nebrala, ale překvapilo mě to.
Od osmi jsem poslouchala finále soutěže European Broadcast Union, které se letos konalo v Německu ve Wuppertalu, a držela palce našim dětem (Kühňatům). Ve své kategorii sbor vyhrál:), moc gratuluju, jste dobří!
16.10.2007 03:23:36
I přes to, že jsem nechtěla původně do labu, bych si nezhoršila zánět nějakou skvělou chemikálií, jsem tam na pár hodin skončila a udělala potřebné, pak vyrazila do města, koupila si konečně zámek na kolo a červené světýlko (při mé šikovnosti a mém štěstí na úrazy jsem to bez něj nechtěla riskovat), doma pak vyprala a usušila prádlo v sušičce, tentokrát jsem ho vyndavala opravdu suché:), něco se naučila...
Mezitím tu pořád někdo klepal či zvonil, Giuli měla narozky, ale doma nebyla. Když holky konečně přišly, poseděli jsme ještě s Alexem (z Ženevy) u čaje, popovídali, pak jsem se chvíli snažila zprovoznit Kate internet; pořídila si nový počítač... V italštině to bylo mírně složitější, ale povedlo se...
No, a abych si spravila náladu a nemyslela na bradu (původce infekce je zřejmě vůči antibiotikům více než rezistentní, takže mi úsměv na tváři čím dál víc zatáčí:), koukla jsem se na Amélii;).
16.10.2007 22:40:57
Na 10:45 jsem šla na kontrolu, kde mi mimo jiné přibyl další steh na bradě... krása... No, snad se to konečně začne zlepšovat...
Šla jsem na fakultu, nikde nikdo. Po asi ¾ hoďce přišel P.-A., že se tenhle týden nedá sekvenovat, že se omlouvá, že to nevěděl, ale že dneska není co dělat. Byla jsem hodně ráda, že jsem se do práce nepustila sama...
Sebrala jsem se a šla dom. Poprvé fakultním lesem. Pokecala jsem cestou s ovcemi, viděla pár veverek, užila si šumící říčky... Do toho sluníčko, kolem 18°C. Fakt paráda.
Vzhledem k tomu, že už jsem mohla otevřít pusu a procpat tam nějaké jinčí jídlo než kaši, udělala jsem si smažák s bramborama. Nutno podotknout, že strouhanka z baget se strouhá daleko hůř, než z housek... taky se blběji smaží... ale jináč to bylo vážně k jídlu:)).
Odpo jsem uklidila kuchyň, přimontovala světlo ke kolu, vyměnila nesvítící žárovky, něco se naučila... a tím to tak hasne;).
18.10.2007 03:14:37
Dopo jsme měli na koleji kontrolu, přilepí vám na dveře bytu papír, kde je zaškrtnuté, co všechno máte uklidit „líp“... Ale zároveň nám pan kolejní vyměnil zbývající nesvítící žárovky;).
Na kontrole pohoda, zase jiná sestřička...
Z nemocnice jsem se šla projít do Bois de Vaux, páč bylo krásně a před přednáškou jsem měla celkem dost času.
Na mikrobiole jsem si užila sezení v první lavici před katedrou, to už se mi dlouho nestalo...
Anglina též fajná, jen překlady angličtina – francouzština jsou občas mírně komplikované (naštěstí jsou používány jen v nejkrajnější nouzi, když Christine – profesorka – potřebuje něco vysvětlit, a už si neví rady anglicky;). Nicola napsal do úkolu I will probably have to comunicate with other scientists or people..., což vedlo k mnohým úsměvům na tváři, ale hlavně debatě a vysvětlování... ;)
19.10.2007 00:39:47
V nemocnici jsem byla snad už naposled, byť tam byla jiná doktorka, tak doufám, že si aspoň přečetla, co mi je... Podařilo se mi z nich dostat dokonce zestručnělou dokumentaci, dalo to zabrat, hlídaj‘ si ji jak oko v hlavě...
Už to tu začíná být jako doma, když člověk nechodí cvičit, tak odchází z laborky jako poslední... Ale dneska to stálo za to, zůstat ve škole dlouho, páč se po strašidelně dlouhé době udělalo až tak hezky, že bylo vidět přes jezero... a západ slunce nad Alpami... Prostě paráda...
20.10.2007 00:56:23
Ráno jsem nasedla na kolo, dojela na fráninu, kde jsem si vzpomněla na jedny z našich posledních hodin francouzštiny na GyBu. Probírali jsme totiž všemi tak milovaný subjonctif :). Podotýkám, že fráninu píšu do sešitu z gymplu i tady, takže to vzpomínání bylo doplněno prolistováním onoho zápisníku, nalezením stran s dotyčnou látkou (kde bylo spíš prázdné místo; psali jsme hlavně do papírů), pousmáním se nad několika chybami... a tak:o)
Opsala jsem si jeden Einsteinův citát z pohledu, co prodávají ve školním papírnictví:
„Je cherche quand je veux, je trouve quand je peux.“
Jen tak, líbil se mi...
Ač tělák tento týden vynechávám, na tancování jsem šla. Vyrovnal se nám počet chlapců a dívek;) a dokončili jsme sestavu tanga a samby.
Další dvě hoďky jsem strávila v laborce, vesměs čekáním, než že bych něco pořádného udělala. To nemám ráda.
V pracovně nám přibyly dva nové počítače, staré ovšem zůstaly. Čtyři lidi na šest počítačů, hm... ale aspoň se pořád nemusím přemísťovat, když na něm chci něco dělat, neboť jeden skončil na mém stole.
Dojela jsem si do Ouchy do lékárny, je prima, jak tu jsou všude jízdní pruhy pro kola...
21.10.2007 02:46:28
Ráno jsem se vydala do Ženevy, vlakem IC za 33 minut. Ač jsou tu vlaky drahé, je jedno, jaký typ použijete, zaplatíte stejně...
Menší zádrhel nastal, když jsem na ženevském nádraží neobjevila informace, musela jsem se spokojit s mapkou MHD...
Částečně tramvají, busem (to byla spíš zajížďka) a částečně pěšky jsem se dostala do Salle du Pommier, kde se konalo Mistrovství Evropy v akrobatickém rokenrolu 2007 kategorií Žáci, Junioři a „A“. Nenapadlo by mě, že se na takové závody v životě dostanu, pokud zrovna nebudou v Čechách. Sice v roli diváka, ale i tak to stálo za to. Zůstala jsem tam asi do pěti, na všechna základní kola a opravy. Naši byli dobří, byť do finále se probojovali „jen“ Christina s Petrem a Sandra s Víťou z áček.
Večír jsem zamířila do místní botanické zahrady, poslední víkend, kdy tu mají otevříno do půl osmé, byť skleníky jen do půl páté, jak jsem zjistila později. Opravdu mě to tam nadchlo, a to je podzim. Na jaře a v létě to musí být naprosto úchvatné;). Mimo rostlin tu najdete i pár zvířátek, sice jsem si to předem přečetla, stejnak jsem ale zírala...
Dojem trochu kazila strašlivá zima (oproti včerejšku) a vítr, který foukal rychlostí 12-13m/s. Bylo to přinejmenším na rukavice, možná zimní kabát... No, a já měla flísku a větrovku, takže i když jsem měla v plánu zůstat ve městě déle, docela rychle jsem si to rozmyslila.
Prošla jsem se od zahrady k jezeru, nenechala se pocákat vodou, která díky větru přestřikovala zídku na břehu, jako někteří jiní, po cestě narazila na pár památníků, pak zabočila k nádraží a nepohrdla autobusem, který mířil stejným směrem, abych v té fujavici neumrzla úplně.
Pěkně mi to vyšlo, neboť v 19:10 jelo IC do Lausanne, kde jsem přesedlala na bus, a s malou zastávkou na nákup dojela dom.
22.10.2007 22:07:25
Den učení a odpočinku...
Glori měla narozky, večír jsme společně povečeřeli, krom spolubydlících s Alicou, Guillaumem a Domčou. Pizza, lasagne a ještě něco na zub od jejich tety, něco ukuchtily holky.. mňamka;)
22.10.2007 22:08:58
Ráno obecná ekologie, pak laborka. P.-A. tam nebyl, tož jsem se radila s Flavianem či Guillaumem. Během práce jsme zašli mrknout na kytky, co tu pěstují, vesměs trávy či jiné C4 potvory;).
Odpo jsem šla do města, pěkná klendra, fakt... sice tu zatím nesněží, ale fičí o sto šest...
25.10.2007 02:14:59
Dopoledne jsem zůstala na koleji, bych si zas po nějaké době zahrála na ságo, pak jela do laborky. S Flavianem jsme zjistili, že na zítřejší sekvenování už není místo, přesto jsem sekvenační reakce udělala a doufám, že se v pátek sekvenovat bude, bychom se hnuli z místa.
Večer jsem šla na volej. Dobrý byl spíš z té pasivní stránky, neboť se hrál meziuniverzitní zápas, takže jsme v našich pauzách, které byli díky nedostatku hrací plochy občas i 20 minut, chodili fandit našim.
25.10.2007 02:16:32
Ráno jsem ve schránce objevila DVD s fotkami z Běstviny. Díky, Tome! Díky, Míšo! :)
P.-A. prohlásil, že si můžeme udělat prázdniny, když nemáme sekvence, ale pak jsem byla posazena k počítači, že si mám hledat a číst články kvůli mému budoucímu výtvoru...
Od jedné mikrobiologie, následovala anglina, kde jsme psali písemku (ohlášenou minulý týden a připomenutou den předem mailem, to jsem koukala...).
Potom jsem zajela na nákup, páč večír dorazila Kristýnka s Petrem, tak aby třeba neumřeli hlady;)). Pěkně jsme pokecali...
Jen úkoly na fráninu jsou fakt na dlouho...;)
26.10.2007 23:34:25
Ráno dvě frániny, pak jsem si šla zalozit na stěnu, což bylo prima, páč tam v době oběda nebylo zas tak moc lidí.
Odpoledne jsem strávila v pracovně patláním úkolů (travail de validation) na francouzštinu. Zjistila jsem, že ani Švýcaři na tom nejsou s vlastní gramatikou úplně nejlíp... Např. na otázku:„Ona tam není shoda s předmětem?“, mi bylo odpovězeno:„No, vlastně je.“ Následovalo několik poznámek typu, že to není normální, se to takhle učit... Ale v dobrém. A nebýt Pascala a Flaviana, tak strávím další hodinu hledáním francouzských křestních jmen, páč esli jde o ženské či mužské, to trefím tak z 50%:).
Vzhledem k tomu, že mi to zabralo o dost víc času, než jsem předpokládala, jsem se vykašlala na tělák, z kterého bych stihla ani ne půlku, a dojela na kolej. Odtud akorát odcházela Kate s Glorií, tož jsem je vyprovodila; Kate až na nádraží, jela domů.
Pak jsem zamířila do Casina de Montebon, kde se tento týden koná festival Jazz Onze+.
A taky jsme tam měli sraz s Kristý a Petrem. Stihla jsem kapely Gekko (asi tři písničky), What’s Wrong With Us, a kousek Honey For Petz.
Bylo to fajn, jen jak lidí přibývalo, tak vzduchu ubývalo... a aby vzduchu neubývalo, zapli klimatizaci, kvůli které nebylo úplně teplo... Taky se asi o hodinu zpozdil program, takže ač jsem měla v plánu zůstat minimálně do konce třetí kapely, raděj jsem vyrazila na metro, aniž by dohrála.
27.10.2007 00:19:54
Na desátou jsem dojela na fráninu. Následovalo tancování, kde jsme pokračovali rumbou. Odpo nám začínala informatika, C++ en français mě teda zrovna moc nebere, tak uvidím, esli se odhodlám v tomto předmětu pokračovat, nebo se ho pokusím škrtnout.
Na trampolínu jsem díky škole dorazila pozdě, poprvé jsem ocenila, že mám trekingové kolo, neboť jsem krosila tak trošku lesíkem, bych nemusela objíždět půlku areálu.
Bylo to fajn, ani nás nebylo strašně moc jako posledně, takže jsme se střídali častěji...
Na koleji jsme povečeřeli těstoviny s tuňákem, popovídali, Kristý s Petrem nakonec ještě vyrazili na jazz...
30.10.2007 12:47:14
V 8:15 jsme měli sraz na nádraží, dokonce jsme si ale stačili udělat ke snídani croissanty:).
Z Xchange organizátorů s námi byli Guillaume a Olivia, jináč dalších 29 studentů, Kristý a Petr. Vlakem jsme dojeli do Ženevy, počkali, než G. + O. seženou společnou jízdenku na MHD, seznámili se s Aničkou z pražských práv :) a vyrazili směr Palais des Nation (Palác národů).
Genève (fr) – Ginevra (it) – Genf (něm) – Genevra (románsky)
- říká se o ní, že je nejmenším velkoměstem na světě
- druhé největší město Švýcarska (po Curychu) se 185 524 obyvatel (2007), ležící na JZ Švýcarska u francouzské hranice
- leží na břehu Ženevského jezera, na řekách Rhône a Arve, slévající se s Rhône ještě ve městě, na místě Jonction.
- sídlí tu řada mezinárodních organizací, mezi nimi OSN (ONU/UNO), CERN, Červený kříž (Croix rouge), WHO, IAO, ITU, WIPO, WMO
- po Curychu druhé největší letiště ve Švýcarsku Genève-Cointrin, napojení na francouzskou vysokorychlostní síť TGV, dálniční síť
Po zdlouhavé kontrole u vstupu (kde např. na můj batoh přicvakli ofocený pas Aničky, takže mi ho pak musela vyzvednout) jsme absolvovali zhruba hodinovou prohlídku, na níž nás slečna průvodkyně neustále popoháněla, snažila se, abychom zůstali pohromadě... Ale jináč zajímavé samozřejmě:).
Pak jsme dojeli zpátky na nádraží, počkali na spřátelenou Xchange organizátorku z Ženevy, která nás zavedla do pidikavárny, nebo co to bylo, kam se nás těch třicet fakt namačkalo, a poobědvali jsme vlastní jídlo...
Po-o jsme vyrazili po skupinkách na prohlídku města. Udělalo se vážně pěkně, zapnuli Jet d’eau (vodotrysk, jehož výška dosahuje za příznivých podmínek až 150 metrů, každou sekundu je ve vzduchu 7 tun vody).
A copak dalšího jsme viděli?
- L’Ile Rousseau – Rousseaův ostrov
- L’Horloge fleurie (Jardin Anglais) – květinové hodiny
- Le collège Calvin
- L’Eglise Russe – Ruský pravoslavný kostel
- La Place du Bourg-de-Four
- La cathédrale Saint-Pierre – katedrála sv. Petra
- L’Ancien Arsenal
- L’Hotel de Ville – radnice z 15. století
- La Marronnier de la Treille, l’arbre qui fait le printemps – kaštan, jehož první vyrašivší list ohlašuje příchod jara do Ženevy
- nejdelší lavičku na světě (aspoň Švýcaři to tvrdí)
- Le Mur des Réformateurs (Parc de Bastions) – Památník reformace; objevili jsme dokonce vytesané jméno Jana Husa
- La Place Neuve – kulturní náměstí s operou...
- La Basilique de Notre-Dame
V univerzitním parku (kde se nalézá Památník reformátorů z let 1909-17, asi 100m dlouhý) jsme dostali rozchod. Vzhledem k tomu, že do srazu na nádraží zbývalo kolem 40 minut, vydali jsme se pěšky tím směrem.
Po šesté nám jel vláček do Lausanne, tam jsme přesedlali na bus, dojeli na kolej, uklohnili pizzu (teda spíš ohřáli:)...
A celkem vyčerpaní ulehli...
30.10.2007 12:50:55
Ráno jsem doprovodila Kristý a Petra na nádraží, před dvanáctou jim letělo letadlo z Ženevy...
No, a zbytek dne jsem buď uklízela, nebo dělala věci do školy.
30.10.2007 12:51:42
V labu jsem provedla PCR celých čtyřech vzorků, aby se neřeklo, že nic neděláme, když nemůžeme pokračovat dále v rozdělané práci (bez sekvencí).
Od jedné jsem se šla podívat na Langue et culture, ale oproti ostatním fráninám mě náplň kurzu příliš nezaujala.
Odpo jsem zajela do města na nákup, pak rychle na kolej zahrát si na ságo. Od 17:30 jsem šla na nářadí, kde jsme cvičili hlavně na kruzích.
01.11.2007 00:52:27
Qu’est-ce qui s’est passé aujourd’hui? Je pense, que presque rien... Matin, j’ai resté à la Bourdo, j’ai joué du saxphone...
Après-midi j’étais dans le labo ou bureau... J’ai vérifié les trucs d’hier, je les ai pourrifiés...
Dès 19 on joué au volley-ball... C’était vraiment amusant, mais je sais pas, si pour les autres équipes, qui voulaient jouer... :o)
omluva nefrankofonním čtenářům, ale nic podstatného tu není:)
01.11.2007 01:21:50
Ráno v pracovně, překládala jsem články, dělala úkoly na fráninu.
Počítačovou situaci našeho oddělení přestávám stíhat, ale mám vlastní nový počítač, s vlastním uživatelským jménem a heslem, jsou na něm Linuxy :o)
Odpo mikrobiologie, anglina, zbytek dne na koleji...
06.11.2007 01:18:58
Dvě frániny po ránu, pak hned do laborky, kde jsem byla celé odpoledne.
K večeru jsem se vydala na otočku do města, na cestě zpátky jsem potkala Alexe, zašla s ním do Denneru (obchod s potravinami), který jsem, ač ho máme nejblíže koleji, nikdy předtím nenavštívila. Domluvili jsme se, že přijde na véču, tož jsem kuchtila... :o)
06.11.2007 01:20:57
Dopo jsem měla fráninu, mezitím přijeli Tom, Aleš, Mariannka, Renča a Kuba, které jsem se vydala hledat ke sportovnímu areálu. Našla je na trávě na karimatkách, s plnýma pusama a kytarou v ruce..:o) Ale moc lidí si je prý nefotilo:o) Bylo krásně:).
Šla jsem si zatančit, začali jsme jive... prima.
Pak jsme se vydali autem (Aleš na kole:) ke koleji, zaparkovali auto, kde jsme neměli, naházeli věci do pokoje, chvíli odpočinuli a vydali se do Ouchy přeparkovat...
Pak šli podél jezera po Promenade de Vidy zpět ke škole... Tam jsem měla mít trampošku, ale klíče od ní byly zamčené ve skříňce, takže jsme cvičili na jiném nářadí, hlavně na kruhách.
Na koleji jsme povečeřeli, pak si zazpívali, oslavili místo Dušiček Mezinárodní den čokolády na detašovaném oslaveništi...
06.11.2007 01:47:41
Dopo jsme navštívili Collection de l‘Art Brut. Přišla aj Simča.
Společně jsme se pak prošli na Place de la Riponne, poobědvali na schodech muzea; z českého chleba s máslem (a servisu:) byla Síma naprosto nadšená...:o)
Mihli se u nás aj Alex s Conie, kteří do muzea mířili, a pro Simču si přišel Pietro.
Na chvíli jsme se rozdělili; Aleš, My, Renča a Kuba šli do Mudacu (omylem místo plánovaného muzea architektury), já s Tomem jsme zamířili do Musée des Beaux-Arts, které se minulý měsíc opravovalo (fakt se mi líbilo:), pak do geologického muzea.
Všichni jsme se slezli před katedrálou, kterou jsme si prohlídli, pak se prošli k Hradu Sankt Maire, a potom centrem města k St. Francois, kde jsme se rozloučili s Alešem, který se vydal na kolej po svých. My slezli na Flon a jeli metrem.
Večer jsme se snažili hrát nějaké společenské hry, ale únava nás přemáhala, tudíž vnímání pokulhávalo:).
Leč uvařit véču jsme zvládli, byť debata stylu „a rozpustí se to v tom mlíku?“ a „myslíte, že se to začne vařit?“, nevypadala jako směřující k závěrečné fázi ve smyslu hotového jídla:). Dobré to bylo;)
06.11.2007 01:57:23
Vydali jsme se pěšky na rozhlednu do Bois de Sauvabelin... Vzali jsme to přes Bois de Vaux a Vallée de la Jeunesse, kde jsme se tak trošku zasekli a blbli na všemožných prolézačkách a točících udělátkách...
Před výstupem na rozhlednu jsme se najedli a oblíkli, páč i když bylo přes den fakt teplo, odpo začalo dost fičet... Aby se člověk dostal ke schodišti, nebo ven, musí zmáčknout čudl před točitými dveřmi... Funguje to jako člověkopočítadlo. Docela zajímavé bylo pozorovat lidi, které nenapadlo zmáčknout tlačítko... Nebo kterým se dveře neotočily kvůli tomu, že už jich tam 50 (maximum) bylo...
Na rozhledně jsme si krom děsného větru a zimy užily i západ slunce, a pak se vydali na kolej. Vzhledem k jízdnímu neřádu busu jedoucího do centra jsme šli na St. Francois pěšmo, odtud dvojkou.
Tom s Alešem jeli pro auto do Ouchy, ostatní na koleji páchali hyenu, taky Kuba ještě vytáhl kytarku a zpívali jsme. Po příchodu kluků někteří padli vyčerpáním, jiní kuchtili véču; špagety s tuňákem hozeným do boloňské omáčky... dobré to bylo, ale bylo toho dost:o).
No, pak se tak nějak kecalo a balilo a po desáté mi kamarádi odjeli... (díky za suvenýry:))
Já se pustila do úklidu, neboť nás v pondělí čekala kontrola z ředitelství kolejí... trochu to tu s tou čistotou přeháněj:)).
06.11.2007 02:02:50
V labu bylo dneska pořád co dělat, předělávat a dodělávat, takže jsem tam byla až do večerního těláku. V době čekání mezi jednotlivým kroky jsem zkoumala švýcarskou síťovou mapu výskytu rostlinných druhů. Nevím, jestli mají něco novějšího (předpokládám, že ano), tahle je z roku 1982... Člověk by čekal nějaké pravidelné tvary jako v naší síťovce, třebas čtverce.. nebo aspoň obdélníky... tak to ne... jsou to fakt patvary.. různě velké, různě zahnuté, občas nějaký menší vložený do většího... najít dané číslo, tak to je taky zábava, protože systém číslování... no, možná se ze začátku pokoušeli...:).
Na nářadí jsme skákali přes kozu a koně. Fajn, jen jsem si při prvním přeskoku vyvrátila palec na pravačce. Další skákání jsem střídala s chlazením ruky na záchodě:). Ale v pohodě, při přemetech, které jsme zkoušeli v druhé půlce těláku, to ani nebolelo;).
13.11.2007 10:00:02
Dopo jsem strávila v laborce, na jednu se vydala na Vélodrome, protože přijel Miloš :).
Vzali jsme to pěšmo do centra, nakoupili, a pak to dojeli metrem na kolej.
13.11.2007 10:00:59
Dneska byla poslední mikrobiologie. Docela obdivuji, že profesorovi materiály vyšly přesně... skoro na minutu.
Pak byla anglina, kde byl se mnou aj Miloš...
Ze školy jsme to vzali rovnou na Promenade de Vidy. Zažila jsem tu asi doposud nejkrásnější západ Slunce v Lausanne.
13.11.2007 10:05:05
Dopoledne jsme vyrazili do města, konečně jsem mrkla dovnitř do kostela St. Francois, pak jsme vylezli na Place de la Riponne, prošli muzeem ke katedrále, ke hrádku Sankt Maire, a pak na Flon na metro.
Dojeli jsme do školy, kde se konal nácvik na předtančení. Nebylo nás mnoho, a hlavně pověřená osoba zapomněla kabel od mp3, takže jsme tančili bez hudby.
Potom jsme šli do laborky, kde to původně vypadalo na ověření jednoho vzorku. Pak ale přišel P.-A. s tím, že se bude v pátek sekvenovat, takže jsem dělala několik málo sekvenačních reakcí...
Po čtvrté jsme opustili Biophorum a jeli do Bois de Sauvabelin. Poprvé jsem tu zažila revizory v buse.
Vylezli jsme na rozhlednu, a když jsme se rozhlíželi po okolí, uslyšeli jsme češtinu od lidí šplhajících vzhůru. Docela nás to pobavilo.
Mrkli jsme ještě na jezero, na prasátka a ostatní zvířenu a vydali se lesem dolů do města. Vůbec jsem netušila, kde vylezeme, ale vyplivlo nás to na Place du Nord.
Odtud jsme to prokličkovali na bus a jeli do Ouchy za Kalvinem. Má konečně novou spolubydlící.
13.11.2007 10:06:08
Dneska jsme prošli Bois de Vaux, pak Vallée de la Jeunesse, došli na Maley a odtud zas hřbitovem na Bourdonnette.
Večír jsme se vydali na lov map, což bylo opravdu zajímavé. Mají tři různá vydání turistických map 1:50000; zimní - lyžařské, mapu s turistickými zajímavostmi, a pak s turistickými trasami a GPS souřadnicemi. Jenže těch zas neměli mnoho, resp. žádnou z těch, co jsem potřebovala sehnat. Pětadvacítky mají jen v jednom vydání a přijde mi, že se z nich moc vyčíst nedá... jestli je něco vrstevnice nebo cesta, to člověk zjistí asi až na místě. Prostě sláva českým přehledným mapám:).
Nakonec jsme teda jednu pořídili, úplně jinou... jako od jiného vydavatele... snad se podle ní bude dát chodit...
13.11.2007 10:11:00
Ráno jsme dojeli na nádraží, odtud vláčkem do Montreux, což trvá asi 20 minut. Když jsem se podívala z okýnka a zeptala se né úplně nadšeně, jestli prší, nebo se mi to jen zdá, byla jsem ujištěna, že neprší, že sněží...
Z Montreux jsme se vydali nahoru proti proudu říčky Baye de Montreux směrem na Les Avants. Svahy byly porostlé kapradím, ale aj jinou květenou, po stromech se všude plazil břečťan... Odtud na Col de Jaman, kde začalo pekelně foukat a sněhu celkem rychle přibývalo.
Výhledů jsme si moc neužili, ale občas byla vidět skála Dent de Jaman, pod kterou jsme šli, nebo alespoň její kus:).
Na La Perch jsme se rozhodovali, zda jít kus po železnici, nebo dál po cestě. Vydali jsme se po cestě, naštěstí před námi někdo šel, hráli jsme si tak trochu na stopaře.
Se značkami to Švýcaři fakt nepřehánějí, takže jít sama, moc se nerozmýšlím a jdu zpátky...
Na rozcestí pod Rochers de Naye bylo sněhu fakt hodně, taky jsme usoudili, ze by bylo dobré dojít do města za světla, takže jsme zvolili směr dolů...
Cestou nás doslova předběhl jeden dosti nalehko oděný člověk s hůlkama v rukou... řítil se svahem cesta necesta... zajímavý zážitek:).
V Caux jsme pod přístřeškem něco málo pojedli, pak se vydali dál přes Glion a Territet do Montreux.
Docela mě překvapilo, že tu horské železničky fungují asi jako normální doprava pro obyvatele vesnic či menších měst položených výše v horách. Jezdí poměrně často a ani lidí v nich nebylo nijak málo. Taky se netvářili jako turisté, rozhodně ne všichni.
Skrz městečka vedou zkratky pro chodce, které jsou docela hodně prudké a taky to na nich dost klouzalo. Bylo to zkrátka trošku o ústa...:)
Montreux mě mile překvapil, takhle si představuji opravdu švýcarské město...
Na nádraží jsme měli trochu času, bych mohla využít svou kartičku na ježdění po sedmé zadara, takže jsme zalezli do čekárny a jedli... vajíčka na tvrdo, mrkev... asi trošku šok pro ostatní cestující:) Ale ve vláčku jsme už ostudu nedělali...
13.11.2007 10:29:57
Dneska jsem si zajela na skok do Ženevy, odkud jel Mílovi bus do Prahy. Trochu pršelo, Jet d’eau byl přesto zapnutý, tak aspoň něco:o)
Zbytek dne jsem strávila na koleji...
13.11.2007 10:31:56
Celkem nezáživný den v laborce... ale bylo pěkně a teplo;), takže aj kolo jsem vytáhla...
A máme nové rukavice, od kterých není člověk celý bílý :).
18.11.2007 00:11:31
Lab, lab, jé, jé...
Vzhledem k tomu, že je to tu samá mlha, mlha, šeď, šeď, resp. to ani né, ale prostě pořád laborka, škola, sporty... budu sem psát jen „zajímavé události“. (alespoň pro mě zajímavé...)
18.11.2007 00:15:11
Dopo přijeli Honzí, Lojza a Janička. Společně jsme uklohnili oběd, pak se vydali na koncert místní ZUŠky, odkud jsme ale po půlce utekli, bychom viděli ještě něco z Lausanne...
Přes nákup jsme to vzali do centra, ke katedrále, kde jsme si poslechli část generálky na večerní koncert v rámci Bachova festivalu...
Večír jsme v jedné zvláštní restauraci povečeřeli fondue. Měla jsem je poprvé a je to celkem dobré;).
19.11.2007 00:48:11
Ráno jsme se prošli k autu do Ouchy podél jezera, a pak po silničkách (místy 20% stoupání:) dojeli do Gruyères.
Moc pěkné místo, i když bylo pod nulou... Známé je hlavně kvůli středověkému hradu, a pak samozřejmě sýru stejného jména.
Poprvé jsem tu ochutnala racletty.
Při zpáteční cestě jsme se zastavili v Bulle, ale na hradě ze 13.století se stále úřaduje (a hlavně se hrad opravuje), takže tam normální lidská noha nesmí, a jinak měli všude zavříno, takže jsme to tam tak proběhli a jeli do Lausanne...
28.11.2007 22:56:48
Vzhledem k tomu, že tu je na X-change hodně Američanů, slavil se od 19h Thanksgiving day vedle u Elizabeth a Phillipa na Bourdo... bylo tam asi 30 lidí (když tam byli všicí)... Jídlo, povídání, muzika... bylo to fajn... i hodinové mytí nádobí stálo za to:).
28.11.2007 22:58:00
Ráno jsme s Alexem a Elizabeth doslova doběhli metro, dojeli na Flon, odtud došli na nádraží, v 9:20 nám jel přímý vlak do Zurichu.
Tam jsme nejdřív zavítali do Švýcarského národního muzea, které ukazuje historii Švýcarska od doby kamenné do 19. století. Strávili jsme tam přes dvě hodiny... a krom exponátů viděli z okýnek např. soutok řek Limmat a Sihl, na nichž leží střed města.
Pak jsme se přes návštěvu informací vydali po zápaním břehu Limmatu po Bahnhofstrasse, hlavní curyšské ulici. Došli s drobnými odbočkami na kopec Lindenhof, kolem něhož Curych vznikl. Přes 500 let slouží jako místo setkání, her, soutěží... Potkali jsme tam dva Američany, kteří momentálně studují v Praze:).
Kolem augustiniánského kostela jsme došli ke katedrále Frauműnster, na kostel sv. Petra jsme se dívali jen z dálky, hlavně na jeho hodiny na kostelní věži, které jsou považovány s 8,7m v průměru za největší svého druhu v Evropě...
Na východním břehu jsme viděli Velkou katedrálu (Grossműnster), Vodní kostel (Wasserkirche), Přílbový dům (Helmhaus), poslechli si ruské hudebníky (trubky, trumpety), kteří hráli dost slušně:o).
Mrkli na dominikánský kostel, aby jich nebylo málo... skoro všechny kostely byly dost chudé, nebo spíš nepřeplácané:o) Oproti ulicím, kde se to vánoční výzdobou jen hemžilo... nebo spíš svítilo...
Vzhledem k tomu, že skoro celý den pršelo, schovali jsme se do nádražní haly, kde se konal vánoční trh... V jedné části se nedalo skoro hnout, ale jináč to bylo fajn... Mají tam vánoční stromek se skleněnými ozdobami... docela odvaha:).
29.11.2007 23:56:21
Zase jeden citát, tentokrát z hodiny angličtiny:)...
Winston Churchill:
"A speech should be like a woman's skirt: long enough to
cover the topic, yet short enough to be interesting."
04.12.2007 21:58:57
Využila jsem opět první soboty v měsíci... => navštívila Musée romain de Lausanne-Vidy, pak jsem zajela na Ouchy, kde je jedna ze stanic metra M2; byl dnes den otevřených dveří... Je to metro bez řidiče...:o) A začne tu jezdit v lednu, asi.
Odpo jsem byla v Musée historique de Lausanne a v Mudacu, muzeu designu. Víc jsem toho nestihla, páč se bylo všude na co dívat:).
04.12.2007 22:02:25
Večír jsem byla na koncertě místního univerzitního orchestru a sboru. Na programu byl Mendelssohn (Psaume op. 96; Hymne „Hör mein Bitten“; Psaume op. 42) a Stravinskyho Symphonie de Psaumes. Bylo to lepší, než jsem čekala, jak hraní, tak zpěv, takže jsem fakt nelitovala...
09.12.2007 21:18:42
Věta, kterou mi dala přečíst Elizabeth během toho, co mně četli s Philipem správnou výslovnost článku na mou prezentaci na anglinu:
A rough, doughfaced ploughman emerged from a slough to walk through the streets of Scarborough, coughing and hiccoughing (hiccuping).
(ough se čte vážně téměř pokaždé jinak...:)
09.12.2007 21:26:15
Dneska jsme byli na výletě s Erasmákama. V Bâle jsme se rozdělili na dvě skupinky – s anglickou a francouzskou průvodkyní. Šly jsme s Aničkou a Evčou do francouzské... a ukázalo se, že je naše průvodkyně z Prahy... o náhody není nouze...
Rychlostí blesku jsme prohlídli část města, zastavili se u Tinguelyho kašny, domu, v němž žil Erasmus, u katedrály na Münsterhügel, pak prokličkovali přes Marktplatz k domu, v němž žil Hans Holbein... a kolem jedné hodiny dostali rozchod.
Vydala jsem se do místní zoologické zahrady, ve které se mi hodně líbilo.. nebylo tam moc lidí, zoo je pěkně udělaná, ani moc nepršelo...:o)
Po jejím prohlídnutí mi zbyla ještě hoďka, tož jsem se vydala zpět do centra, že mrknu na vánoční trhy. Rychle jsem to ale vzdala, neboť se tam nedalo skoro hnout... Ale v davu jsem potkala Ani a Evu, tož jsme se vydaly společně směr nádraží... Myslím, že všichni jsme se sice nesešli, ale my, co jo, jsme do Lausanne dojeli v pohodě:o)
Vydaly jsme se dom k Evče, kde jsme si daly véču, a pak hurá na své koleje...
11.12.2007 16:03:45
Tři měsíce tady... to to letí...
07.02.2008 12:00:38
V Grand Café à Lausanne Montbenon se konala Souper de Noël
pro Erasmus studenty... Moc známých jsem tam nepotkala, ale lidi z Falaises (kolej) nezklamali. Seděli jsme u prima stolu s výhledem na jezero, bylo vidět až do Evianu (na druhém břehu:). Nová seznámení přinesla řadu pozvání po světě, např. do Pekingu na OH :o). Bylo to milé, a třebas tam jednou zamířím, byť zřejmě ne na olympiádu.
07.02.2008 12:38:55
Dnešní den byl ve znamení tance, neboť se večer konala Nuit de la danse; noc, kdy je možné v tělocvičně shlédnout ukázky všemožných druhů tanců vyučovaných na UNIL, a pak (nebo i v průběhu) si zatančit. Vzhledem k tomu, že máme tancování normálně v pátek, pilně jsme nacvičovali již na provizorním parketu (karton), což bylo trošku o ústa:).
Každopádně večer to byl super, mohli jste vidět ukázky od standardních tanců a latiny, argentinského tanga, salsy přes discofox, raggu, rokec po hip hop či orientální tance...:).
Vzhledem k tomu, že většina lidí, co zůstala aj po ukázkách, byla salsofilů, tancovali jsme pak hlavně ji. Kolem jedné jsme bohužel museli uklidit parket a odejííít... :(
07.02.2008 12:51:13
Jít do obchoďáku v sobotu večer před Vánoci není dobrý nápad, už si to budu pamatovat... A to jsem chtěla jen blbou bagetu...
Každopádně jsem byla ráda, že jsem mohla zmizet k Simče a Pietrovi dom, kam jsem byla pozvaná. Pěkný byteček... s výhledem na jezero...:o)
Pak jsem chtěla zajít na koncert, jenže jsem prostě nenašla ten kostel. Možná to je jen modlitebna v nějakém baráku, čímž by se to vysvětlilo, ale nenajít kostel mi přijde fakt divné...
V noci jsem ještě jela za Aničkou na Rhodanie (kolej). Takový návštěvní den dneska... ;).
07.02.2008 13:11:31
Poprvé jsem vařila fondue. Obětí bylo 5, byť Evča jídlu unikla, ježto přišla krapet později (a hlavně byla nacpaná z oslavy jejího au-pair svěřence). No, každopádně jsme si s Alexem, Phillem a Aničkou celkem pochutnali... u mě v pokoji na Bourdo...:o)
07.02.2008 13:21:17
Dnešní volejbalová noc byla opravdu vtipná. Hrálo asi 35 družstev, podle jakéhosi klíče, kdy spolu hrála družstva podobného obsazení (jakože když měli hráče 1.ligy, tak nehráli proti někomu, jako jsme byli my...:), se postupovalo dále...
No, i když jsme měli opravdu nadějné družstvo ;), vypadli jsme po dvou prvních zápasech... ale i jakožto odpadlík jsem si pak pěkně zahrála s jinými družstvy, když se mi to moje rozprchlo...
Po příchodu na kolej jsem čekala na Tomíka s Borisem, kteří přijeli kolem druhé hodiny ranní;-).
07.02.2008 13:32:00
Sice to má být můj deník, ale Tom s Liborkem byli v Ženevě, což bylo za dnešek nejpodstatnější;-)
A večer jsme byli všichni tři na voleji. Oproti normálním dvaceti družstvům se dneska sešla celá dvě, takže se pořád hrálo... Celou dobu jsme řešili problém, zda se nahrává na prostředek, či na pravou stranu... ono to je šumák, ale když se v družstvu neshodnete...
10.02.2008 12:18:11
Kucí dneska vyrazili do Bulle a Gruyères.
Já jsem se sešla s Phillem a krom toho, že jsme došli na poštu, bychom si změnili adresu, jsme nacvičovali na večer, kdy se konalo předvánoční setkání studentů a profesorů Ecole de français langue étrangère v Unithèque – Soirée de fin d'année . Bylo to moc příjemné posezení, popovídání, něco jsme si poslechli, zahráli, zatancovali... A hlavně se s mnohými viděli naposledy před Vánocemi, ne-li úplně naposledy.
10.02.2008 12:33:15
Kluci vyrazili do Aigle a okolí... foťák jsem jim zapomněla půjčit, takže tentokrát bez odkazu...
Já si užila poslední Français dans la rue, kdy jsme šli všichni (asi tak 6 lidí včetně Anne-Christine:) do školního Café, kde jsme pěkně pokecali (a popili;)...
Pak jsem šla dodělat poslední sekvenační reakce před Vánocemi do laborky... a večer na poslední gymnastiku, kde ale zrovna moc známých nebylo, takže jsem odešla dřív, bych stihla uklidit na koleji... což nám zabralo tak půlku noci... uf...
10.02.2008 13:18:47
Dnešní den byl opravdu asi nejhektičtější za posledních pár týdnů. Pro zjednodušení ho budu psát v bodech:).
• ranní budíček, poslední úklid, odnesení několika mnoho tašek do auta (díky, Tome, asi bych to jinak neodvezla!)
• snaha dobýt se na vedlejší neustále zamčenou budovu 42 a domluvit se s Elizabeth na odjezdu
• odevzdání koleje (kupodivu bez problémů a s několikanásobnou pochvalou... eště aby ne, vypadalo to tam snad líp, než když jsem přijela:-), díky, kluci! ;-)
• loučení se spolubydlama
• Internef – poslední fránina, výsledky zkoušek, domácích prací, na kafi (jen s Anne (prof) a Susanne, což bylo moc fajn
• poslední tancování (hlavně jive a cha-cha – skvělá sestava;)), zavření tašky s věcmi, co jsem chtěla nechat ve škole, do skříňky ve sportovním centru
• Rhodanie (správa kolejí), kde jsem dostala papír o vrácení zálohy
• UNIL – BCV (banka), kde mi bylo řečeno, že mám správný papír, ale že tady mi ty peníze převést na účet nemohou
• BCV na St François – asi 200 lidí ve frontě (myslím si, že fakt nepřeháním)
• pokus číslo 3 –BCV v Ouchy – fajn, málo lidí... ááále paní mi přestřihla kartu v domnění, že odjíždím a chci zrušit účet (opravdu její vinou, já nic takového netvrdila :/); kdybych potřebovala nějaké peníze, mám celkem smůlu... naštěstí tomu tak nebylo... každopádně peníze mi na účet převedla a slíbila poslání nové karty
• UNIL – laborka, resp. pracovna – loučení s P.-A., Flavianem a Guillaumem...dostala jsem švýcarské čokolády, mňam :o)
• sportovní centrum – poslední trampoška, bylo nás málo, což bylo super, skoro jsem nemohla, když jsem skákala naposledy
• přišli Tomík s Liborkem, kteří se dnes courali po Lausanne
• věci ze skřínky neseme na Biophorum (původní plány byly mírně jiné, ale to se stává... když lítáte po bankách jak blázni...)
• zpátky před sportovní centrum, kde nasedneme do autíčka a konečně jedem na Bourdonnette
• véča u Elizabeth v podobě instantních těstovin a „zbytků“:))
• a pak už ahóóóój, Lausanne, a veselé Vánoce!
10.02.2008 13:29:03
Cesta byla celkem pohodová, taková dálniční:), do Prahy jsme přijeli v pořádku... Dali si u nás na Karláku čaj, Liborka vypustili na kolej, vyprovodili Elizabeth, která mířila za kámoškou do Frýdku-Místku, na Hlavák...
No, a já se vrhla do svého pražského života, takže jsem jela zpívat Míše a Pavlovi na svatbu, pak Louskáček... a.... ... ... (omlouvám se za otevřený konec:-)
10.02.2008 13:53:47
Dneska se na Biophoru obhajovaly diplomky. Mezi nimi aj Simča, Gregory, Blaise a Flavien. Zažila jsem jen to „veselí“ potom, ale všichni vypadali spokojeně a navzájem se chválili...;-)
10.02.2008 14:06:58
Od 6. do 8.2. se konla na UNIL Biology 08, což je každoroční setkání švýcarských botaniků, mykologů, zoologů a systematiků, a hlavně tu postgraduální studenti prezentují své projekty.
Dneska se konala úvodní přednáška Pierra-Henriho Gouyona „Biodiversité, recherche et éthique“, moc fajn.
Vzhledem k tomu, že se odkazy na tuto konferenci určitě změní, přehodila jsem pár věcí z pdf do jpg a hodila na rajče.
10.02.2008 14:18:15
Dneska jsem se byla podívat na odpolední části konference. Prezentoval mimo jiné Pascal, Blaise představoval poster...
Projekty jsou fakt zajímavé, jen by se někteří studenti mohli naučit anglicky... ono né, že by bylo rozumět, když mluví rodilý francouzský mluvčí anglicky (všeobecně míněno), ale trochu snahy by to chtělo... Myslím, že to byla zásadní chvíle, kdy jsem si uvědomila, že není důležité jen to, o čem mluvíte, ale taky (možná při této příležitosti hlavně) jak to podáte...
Hm, ale dost kritiky, ono mě to nejspíš brzy přejde, a bude stačit projev v češtině..:o)).
10.02.2008 14:46:21
Dneska byla zajímavá krom závěru Biology 08, předávání cen, děkování... pomáhání s úklidem...:o) Simčina párty u ní dom. Bylo tam hafo lidí, kteří mluvili různými jazyky (aj, fr, it, něm, šv. něm, portug, šp), Simča skákala z jednoho do druhého, což bylo úplně děsně hustý:o)). Nejlepší byl skok z němčiny do švýcarské němčiny...Podle Christopha (z Frankfurtu) Němec švýcarské němčině vůbec nerozumí, že to je totálně jiný jazyk...
Odešla jsem před půlnocí, páč jsem si myslela, že pojedeme v sobotu lyžovat, jenže milí Finové, s kterými jsem se seznámila na koleji, mi mírně překazili plány...
14.02.2008 22:11:35
Na dnešek byly plány všelijaké, nicméně dopadlo to tak, že jsem se vypravila přes návštěvu Evči, kde jsem si půjčila foťák, a pošty na nádraží, kde jsem nasedla na vlak do Bernu. Cestou mi přišla smska od Marka (Fin z Rhodanie), že se teprve vzbudil, že se omlouvá, ale je nemocen, a na výlet tudíž nepojede... takže sama...
Bern - Bärn - Berne - Berna
Hlavní město Švýcarska založené na řece Aare, nejdelší v zemi.
Jeho nejvýraznějším rysem jsou podloubí, kterých je ve starém centru více než 6km, a dalším typickým znakem několikapatrové sklepy.
Na ulicích najdete více než 100 zajímavých kašen z 16. století.
Když jsem do Bernu přijela, zjistila jsem, že se tu koná Bärner Fasnacht 08 (Bernský karneval). Ve středu města byste se hromadnou dopravou nedostali, ani kdybyste chtěli. Všude se potulovala spousta muzikantů v maskách hrajících vesměs jazz či dechovku... A nejen muzikantů samozřejmě. Takové maškary jsem neviděla snad ani na obrázcích:).
Každopádně jsem se vydala od nádraží podle průvodce na prohlídku města, obešla kostel svatého Ducha (Heiliggeist Kirche), prošla Spitalgasse, došla na Bärenplatz, kde stojí Vězeňská věž (Käfigturm), dál na Marktgasse přecházející v Kornhasplatz, které vede k nejslavnější věži ve městě - Hodinové věži (Zeitglockenturm). Dále jsem pokračovala po Kramgasse, v domě číslo 49 bydlel Albert Einstein, který zde během svého osmiletého pobytu vytvořil teorii relativity.
Po Krezgasse jsem se dostala k radnici a kostelu sv. Petra a Pavla.
Pak se vydala dál ulicí vedoucí na most Nydeggbrücke, z kterého byl krásný pohled na řeku, město a Rosengarten (Růžové zahrady), ke kterým jsem se taky vyšplhala. Při cestě dolů ze zahrad jsem mrkla na medvědy v Medvědích dírách, přešla most, vydala se Junkerngasse k Münsterplatz s krásnou katedrálou, jejíž varhany mě opravdu uchvátily...
Ještě jsem si prohlídla náměstí Casinoplatz s Casinem, kde se pořádají všelijaká představení, a pak zůstala stát na ulici, kde hrála bezva kapela, a poslouchala až do půl sedmé, kdy jsem se vypravila na vlak.
Vůbec jsem neviděla všechno, co jsem měla původně v plánu, ale kdo by lezl do muzeí, když bylo pěkně, a ještě k tomu se dala zažít jedinečná atmosféra žijícího města :-).
Moc mile mě překvapilo, nejen díky kašnám na každém kroku:), zvlášť, když jsem téměř od všech lidí, ať už Švýcarů, či Erasmáků, co tam byli na návštěvě, slyšela, že za moc nestojí...
V Lausanne jsem zašla za Evčou, které přijela na návštěvu Míša...
14.02.2008 22:17:27
Večer jsme byli s Míšou a Kalvinem na koncertě „Cantate et Parole“ v Eglise de Villamont. Hrála se Bachova Kantáta BWV 21 „Ich hatte viel Bekümmernis in meinen Herz“ („Mon coeur était plein de tristesse“). Bylo to moc pěkné, dokonce jsme si zazpívali:-). Jen mi přišlo zvláštní, že tam krom nás byli samí důchodci :-).
14.02.2008 22:34:55
Dneska jsme byli s Markem, Mikaelem a Thomasem lyžovat v Portes du Soleil (švýcarsko-francouzských Alpách). Kdo nezná, tak je to jeden z největších lyžařských areálů na světě, 650km upravených sjezdovek, kterých je 266. Takže to, ještě s počasím, které bylo parádní, bylo bez chyby. Teda jednou jsme se navzájem ztratili, ale bylo to fakt bájo lyžováníčko :o)).
14.02.2008 22:42:58
Normálně bych to sem ani nepsala, ale večer byla Pubnight v Loft clubu. Jak nemám chození na takové akce moc ráda, tak to tentokrát nemělo chybu. Prima lidi, staří známí aj nové tváře, mohla jsem stát „mezi dveřmi“, kde nebyla zima ani moc kouře, navíc jsem se seznámila (nejen) s Benem (Němec) a Philipem (Angličan), s kterýma se ale bezvadně kecalo ve francouzštině, Evča taky pěkně konverzovala, zase s jinýma... po celodenním sezení u počítače prostě fajííín :).
04.04.2008 23:21:05
Jeli jsme s Guillaumem do Ženevy do herbářů kvůli odebrání vzorků, prohlídla jsem si Stipagrostisky, prošla všechny položky Anthoxanth... Herbáře jsou fakt obrovské (víc než 6 000 000 položek)...
Odpo jsme prošli botanu, konečně jsem se dostala do skleníků, pak odjeli k univerzitě, kde měla obhajobu diplomky nějaká Guillaumova známá, já mezitím courala po městě...
Zpáteční cesta byla obzvláště vtipná, nejen, že jsme dostali pokutu za parkování, kde jsme neměli (a byli rádi, že nám to auto neodtáhli), ale vymotat se z Ženevy v rozumném čase bylo nad naše síly...
Ve škole jsme vrátili auto, Guillaume si stačil udělat nějaký rozpustný humáč, páč mu bylo špatně, pak jsme letěli na metro (s plným hrnečkem, jehož obsah skončil víceméně na šéfově bundě... a zbytečně, jelikož nám řidič zavřel před nosem)...
No, na biologickou večeři v restaurant Le Couscous, pořádané Nicole a Nicolasem, jsme dorazili o hoďku později úplně splavení, ale akorát se podávalo na stůl... Jídlo bylo moc dobré, pěkně jsme popovídali...
04.04.2008 23:25:21
Poprvé jsem tu byla plavčit, s Evčou. Bazén tu mají prima, ani lidí moc nebylo, asi proto, že bylo venku tak hezky... no, taky se mi moc líbily skokánky, na které se smělo, ne jak u nás, kde jsou věčně zavřené...
04.04.2008 23:33:30
Lyžování s Philem a Benem v Les Diablerets... Zase jsme měli krásně, rozhledy stály za to..:-)
Po lyžování jsme si udělali fondue u Bena dom, pak jsem šla ještě navštívit Evču, u které jsem nechávala lyže...
05.04.2008 10:24:02
Přes den jsem psala v pracovně článek, večír uklízela u Aničky na koleji, neboť se budu zas stěhovat... Po jedenácté večerní jsem vyrazila k Evče, kde jsem nechala veškeré saky paky, a vyrazily jsme pro Aničku na nádraží. Přijela :-).
Asi do dvou jsme pak kecaly u Evíka, Ani pak razila na Rhodanie, já zůstala...
05.04.2008 10:39:05
Opět jeden z hektičtějších únorových dní... Ráno jsem mazala do školy, abych aspoň něco málo napsala, pak jsem šla mrknout na první hodinu Génétique moléculaire (no jo, letní semestr začal...), a na salsu :-).
Potom jela na Ouchy za Kalvinem, kterému jsem pomáhala dobalovat a uklízet, neboť za necelé dvě hodiny odlítal do Austrálie. Taky jsme odtáhli tři asi tak 15kg balíky na poštu, uf...
No, ale dostala jsem klíčky od bytu, takže zatím co Kalvin upaloval na vlak, já se vydala k Evče pro věci, a pak zpět. Ještě, že to je kousek.
Po mém návratu přišla domů i spolubydlící Ramona, které ale Kalvin neřekl ani slůvko o tom, že sem přijdu, takže byla docela vykulená. Popravdě se ani trošku nedivím.
Nechala jsem chudáka Ramonu s mými věcmi a jen pár větami na vysvětlenou v Ouchy, a jela na UNIL na volejbal. Ten stál opravdu za to, sešlo se naše téměř EPFLácké družstvo (Juliette, Florian, Romain, Jeremy, Gregory). Taky přišel Ben, s kterým jsme se po voleji vydali dom, pro mě po dlouhé době, podél jezera.
Ramona je děsně fajn, jak se ještě večer ukázalo... (jen se musí učit na čtvrteční zkoušku:/)
05.04.2008 10:48:12
Dopo ve škole, od tří jsem šla mrknout na Français en chanson, kde jsem potkala Alexe. Vzhledem k tomu, že jsem zjistila, že máme večer společný program, navštívila jsem ho na Bourdonnettu, taky jsem zašla za Elizabeth... U Alexe a Conie jsem dostala nečekaně večeři, a pak jsme se vydali do Théâtre de Beaulieu na generálku Bohémy. Moc se mi líbila! :-)
Z divadla jsem sjela za Evčou, že půjdem ještě na pubnight do Cultu. Dorazily jsme tam až po půlnoci, a až na to, že jsem tam potkala Phila, Eliz a Christopha, nic moc, takže jsme pobyly asi hoďku, a vydaly se dom...
05.04.2008 10:54:49
Ráno jsem si šla na EFLE pro výpis známek. Mile mě překvapilo, že se díky stížnostem Švýcarů odjinud, než z Lausanne, zvýšil počet kreditů z 5 na 10 za čtyři hodiny frániny týdně, a udělali to i retrospektivně... (nejprve jsem si myslela, že to je chyba, ale fakt není).
V pracovně jsem dokončovala článek...
A od 19 šla na salsu, kde jsem zůstala až do 22. Potkala tam prima tanečníky, kterých bylo, jako obvykle, více, než děvčat... člověk si pak připadá, že mu to aj jde, když ho někdo vede :-)).
05.04.2008 11:11:20
Takový běžný pátek zimního semestru..:-). Ráno dvě hoďky na fránině s A.-Ch. Pandazis, potom danse de salon, kam přišlo naštěstí i pár lidí z minulého semestru, takže ač jsme dělali základní kroky cha-chy a tanga, my jsme si na kraji tělocvičny řádně zablbli s obtížnějšími figurami.
Odpoledne jsem skočila do laborky, a pak šla na moju poslední trampolínu. Byla úplně bezva, neboť jsme byli jen čtyři... a Pascal měl čas...
Večír, nebo spíš v noci, jsem ještě zaběhla na návštěvu za Evčou, bychom se dohodly, co o víkendu; doma totiž teď nemám přístup k netu, když zrovna nechci otravovat Ramonu...
05.04.2008 11:25:46
Vydaly jsme se s Evčou do města, nejprve na pátrací akci po ztracené peněžence (na speciální policejní stanici „ztráty a nálezy“), kterou jsme bohužel neobjevily, pak jsme se couraly a nakupovaly... Na Place de la Riponne jsme ještě stihly trh, kde přímo pečou pečivo, kterému jsme neodolaly, a tak se zbytek dne oklepávaly od cukru..:-)
Bylo krásně, tak jsme se prošly; nejen po Migru, Coopu a Denneru...:-)
Večír přišla do bytu paní domácí, s kterou jsem se marně dohadovala přes celý týden, ale stejnak mi toho moc nechtěla. Pak jsem se vydala na Rhodanie za Aničkou, pokecala s pár známými, a pak jsme šly tradičně dom za Evíkem.
05.04.2008 11:33:06
Dnešek byl opět lyžovací, tentokrát jsem vyrazila do Verbier, s rumunskými kamarády Ramony (Mihai, Maria, Denisa...). Co se týče lyžování, tak mi to ve Švýcarsku vyšlo na 200%, fakt super... ale do Špindlu jsem se stejnak těšila:-))
Večer se konal v duchu likvidování Aniččiných (a mých) zásob jídla, holky dorazily ke mně do Ouchy na špagety...
Taky se ze mě stal do pátku jediný obyvatel bytu, neboť Ramona odjela na čtrnáctidenní stáž do Francie...
05.04.2008 11:45:29
Dopo jsme konečně vyřešily s Aničkou urputný boj s UNILskými tiskárnami:-)), pak jsem šla do pracovny...
Před jednou jsem se ale sbalila a jela do Neuchâtelu na UNINe, za Françoisem Felberem. Cesta na univerzitu byla obzvláště vypečená, neboť jsem měla jen malý vytištěný plánek, a „trošku špatně“ jsem pochopila význam napsaných autobusových zastávek (prostě tam byly psané konečné, nikoliv místa nástupu a výstupu, no..:-).
Každopádně jsem onu kancelář našla, i s panem Felberem, což mě opravdu potěšilo. Pěkně jsme popovídali, nejen o tomkách, obdržela jsem několik jeho článků, vzorků kytek z herbářových položek... prima návštěva:-).
Na prohlídku města bylo v pět, kdy jsem vycházela z budovy, trošku pozdě, ale přeci jen jsem něco viděla. Mrzelo mě, že jsem neobjevila cestu k hradu, která by nebyla uzavřená kvůli padajícímu kamení, takže jsem ho viděla jen ze spodu... Ale jináč se mi město celkově moc líbilo, i za tmy:-)
05.04.2008 11:54:13
Odpo jsem zaběhla na Bourdonnette, našla tam Glorii, s kterou jsme pokecaly, poslala mě do Bananu za Guilií...
No, a pak jsem šla na můj poslední volejbal, který stál opět za to (Jeremy, Juliette, Florian, Dara, Grek, Ben).
Večer jsme trávili u mě dom s Benem učením se češtiny či němčiny... Kdyby ty pohádkové knížky neměly obrázky, tak tomu asi fakt nerozumim:-).
05.04.2008 12:06:23
Přijeli Martinové a Milda z Třebové, tož jsem jim šla naproti na Vélodrome, hodili jsme ke mně dom věci, a vydali se na prohlídku města. Večír jsme dojeli až k UNIL, kde byli chlapci jako jedni z mála uchváceni sportovním centrem jako já, což mě potěšilo. Vydali se podél jezera zpět k Ouchy. Hlavním důvodem bylo otužování; klucí do té vody fakt vlezli:-).
Doma jsme si dali véču, někdo teda taky teplou koupel:-), a pak se vydali na pubnight do Captaina Cooka. Nedalo se tam úplně moc hnout, ale atmoška příjemná, strašně moc známých lidí... Kolem 23 jsme se ještě přesunuli do Buzzu, to už aj s Aničkou a Evčou...
Cesta domů byla vtipná, naštěstí pořád z kopce...
05.04.2008 12:21:33
Kucí šli dopo do olympijského muzea, tož jsem doma uklízela a balila. Po obědě se sbalili a jeli vlakem do Ženevy, já upalovala do školy, kde jsem strávila zbytek dne.
Od sedmi jsem šla na salsu, kde jsme tancovali s Jimem, jako posledně, pak jsem se doběhla rozloučit s holkama na Bourdo, kde mi vrazily kolo, že ho vlastně nechtěj... z toho jsem měla obrovskou radost, poslední noc a kolo na krku... no, ale aspoň jsem se ještě viděla s Elizabeth, od které jsem si šla půjčit klíčky od kolárny, vzala kolo, dojela zase ke škole... Nějakému chlapci odešla tanečnice, takže jsem si ještě zatančila... Před desátou přišli Stefan, Evča a Anička a společně s dalšími jsme se vydali do taneční školy na soirée salsa, kde jsem strávila poslední noc v Lausanne před odjezdem. Zatančili jsme si všicí bezvadně, potkala jsem tam pár lidí, které jsem myslela, že už neuvidím...
Kolo jsem nechala děvčatům, tak snad ho využijou...
05.04.2008 12:30:45
Ráno jsem dobalila, douklidila, co se dalo, vzala pár věcí (co tu nechávám do léta), hodila je k Evče, pak letěla na fráninu, hlavně bych se rozloučila s profesorkou. Pak upalovala na Biophorum, kde jsem dostala atestaci z laborky (a taky bezvadný červený deštník se švýcarskými krávami od Nicole:), rozloučila se snad se všemi, co jsem chtěla, a jela do Ouchy. Tam už byla nová Ramonina spolubydla aj s paní domácí, která mi uvařila oběd, a pak dokonce odvezla na Vélodrome, takže jsem tam byla včas, v což jsem ani nedoufala...
V autobuse jsme se šťastně shledali s klukama, kteří jeli z Ženevy, podělili se se mnou o zážitky, a pak už jsme se dívali na filmy, četli, luštili, spali... prostě taková normální cesta, s mírným zpožděním... ale co taky v pátek večer čekat...
05.04.2008 12:37:58
Kolem půl šesté ráno jsme dorazili na Florenc, přerozdělili zavazadla, naštěstí ta svoje každý našel, byť to tak chvíli nevypadalo, klucí odešli na vlak, či na kolej, a já počkala na lidičky mířící z pátečního koncertu:-)
Dorazili Čmelda, Honza, mamča Renči a Kuba, který mi pomohl s věcmi až dom – kuju:-)).
Celou dobu hnusně lilo, ale při přípravě na odpolední Sendvič to ani nevadilo... :-)
